Miroslav Servít

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miroslav Servít
Narození 17. prosince 1886
Úmrtí 6. dubna 1959 (ve věku 72 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Servít (17. prosince 1886 Kukleny u Hradce Králové6. dubna 1959 Libonice u Hořic) byl pedagog a přírodovědec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Servít se narodil v Kuklenách u Hradce Králové. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a stal se významným badatelem v oborech morfologie a ekologie lišejníků, řas, mechů a mikromycet.

Pedagogická a vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Po studiu nejprve působil jako středoškolský učitel na Vyšší hospodářské škole v Hořicích v Podkrkonoší. Dne 15. září 1923 se stal jejím správcem. Po té, co byla škola v roce 1925 změněna na dvouletou hospodářskou odbornou školu, byl zvolen jejím ředitelem.

Miroslav Servít vedl nově založenou zemědělskou výzkumnou stanici a stal se redaktorem časopisu „Žatva“. Mimo jiné se plně věnoval zušlechťování hořického ječmene, pšenice a hořického ovsa. Ministerstvem zemědělství byl pověřen pořádáním odborných kurzů pro sedláky a rolníky. Servít byl členem Československé botanické společnosti, publikoval vědecké studie v češtině, němčině a latině.

„Intenzivně se zabýval šlechtěním a pokusnictvím, zaměřil se rovněž na výzkum pyrenokarpních lišejníků.“[1]

Mezi léty 1936 a 1943 působil jako ředitel rolnické školy v Kuklenách, poté byl z politických důvodů předčasně penzionován. Po druhé světové válce se vrátil k pedagogické činnosti a v říjnu roku 1945 byl jmenován do funkce ředitele Vyšší rolnické školy v Kadani. Ve školním roce 1945/1946 je zde poprvé vyučovacím jazykem čeština, v prvním ročníku studuje 45 studentů. Servít není zaměřený pouze na školu, ale je uchvácen i rozmanitostí přírody na Kadaňsku.

Nesnáze v době komunismu[editovat | editovat zdroj]

V únoru roku 1948 se Miroslav dostává do sporů s komunistickými mocipány. V červnu roku 1950 je opět z politických důvodů donucen opustit školství a znovu je penzionován. Kvůli obživě přijal místo učitele v jednotřídce v Petlerech u Klášterce nad Ohří, kde zároveň uklízel a dělal školníka.

„Málokdo tehdy na Kadaňsku věděl, že nenápadný učitel Servít je významným vědcem, který i přes klatbu komunistického režimu spolupracoval externě s Československou akademií věd v Praze a s pomocí svých akademických přátel i nadále publikoval.“[2]

Historický odkaz[editovat | editovat zdroj]

Po několika letech strávených v jednotřídce se přestěhoval do Podkrkonoší. RNDr. Miroslav Servít po sobě zanechal velmi významné přírodovědné dílo. Je autorem několika knih, studií a článků. V roce 1992 byla založena Nadace RNDr. Miroslava Servíta a 19. června 1999 byla odhalena pamětní deska na budově zemědělské školy v Kadani.

Miroslav Servít zemřel v zapomenutí 6. dubna 1959.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cena výběru individuí při zušlechťování hospodářských rostlin
  • Pokusy s populacemi hospodářských rostlin
  • Nové druhy Verrucarií a příbuzných rodů
  • Rostlinopis pro rolnické školy a odborné hospodářské školy
  • Československé lišejníky čeledi Verrucariaceae
  • Klíč k určování lišejníků ČSR

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
  2. HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
  • HLAVÁČEK, P. Královské město Kadaň. Kadaň, 2008.