Miron Białoszewski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Miron Białoszewski
Narození 30. června 1922
Varšava
Úmrtí 17. června 1983 (ve věku 60 let)
Varšava
Místo odpočinku Powazkowský hřbitov
Povolání básník, spisovatel a dramatik
Významná díla Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ11802486
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miron Białoszewski [bjauoševski] (30. června 192217. června 1983), byl polský básník, prozaik a dramatik.[1]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 30. července 1922 ve Varšavě. Když se rozpoutala 2. světová válka, byl v třetí třídě gymnázia. Během okupace složil maturitu a začal studovat polonistiku na ilegální Varšavské univerzitě, které však - kvůli válce - absolvovat nemohl. Po kapitulaci Varšavského povstání byl s otcem odvezen na nucené práce do opolského kraje, který tehdy byl částí říše. Po konci války se vrátil do hlavního města.

K jeho básnickému debutu došlo v roce 1955, a rok později se ukázala první sbírka jeho tvorby. Rovněž roku 1955 založil a vedl experimentální divadlo Teatr na Tarczyńskiej,[1] jehož zkoušky a soukromé inscenace amatérsky natáčel. Během dalších deseti let se stal dost slavným a díky protekci známých osobnosti dostal byt, v kterém bydlel se svým dlouholetým partnerem – Leszkiem Solińským. V roce 1970 vyšlo jeho nejvýznamnější dílo – „Památník z Varšavského povstání“ („Pamiętnik z powstania warszawskiego“). Popsal v něm na velmi jednoduchý, obyčejný způsob noční můru, hrůzu pokusu varšavských obyvatelů ukázat okupantovi sílu Poláků, jejich víru ve svobodu.

Rád psal krátké básně, stručné texty – věřil, že jen takové jsou důležité. Měl dost divný přístup k lidem – na jedné straně je neměl rád, na druhé straně nemohl bez nich žít. Když tvořil, musel být sám; vadilo mi sluneční světlo, veškeré zvuky, hlasy. Žil ve svém, jen jemu známém světě – během povstání se naučil nejist – jedl jen, když opravdu musel, hlavně sladkosti. Často byl nemocný. Třetí infarkt byl pro něho smrtelný – 17. června 1983 byl nalezen mrtvý. Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Powązkowski' ve Varšavě.

Hrob Mirona Białoszewskiho ve Varšavě.

Ve svém díle hodně používal humor a sebeironii. Snažil se využívat bohatosti jazyka.

V roce 2007 přišel do kin film Andrzeje Barańského „Pár osob, krátkej čas“ („Parę osób, mały czas“), vyprávějící o přátelství básníka s Jadvigou Stańczakovou – nevidomou žurnalistkou a spisovatelkou.

V roce 2012 vydalo krakovské nakladatelství Znak jeho "Tajný deník" ("Tajny dziennik"), z něhož je zřejmá autorova homoerotická orientace.[2]

České překlady děl Mirona Białoszewského[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miron Białoszewski
  • Památník z Varšavského povstání. Přeložila a doslov napsala Daniela Lehárová. Praha: Odeon 1987
  • M'ironie [básně]. Vybral, přeložil a doslov napsal Josef Vlásek. Praha: Odeon 1988
  • Světová Literatura 1966/2, 33-45, “Miron Białoszewski. Pokus o přizpůsobení” [17 básní ] Přeložila Viola Fischerová

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník polských spisovatelů, Libri, Praha 2000, str.84-85
  2. Anotace knihy na stránkách Bearbook.pl

Související články[editovat | editovat zdroj]