Miluše Goppoldová
| Ing. Miluše Goppoldová, CSc. | |
|---|---|
| poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1960 | |
| poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ do roku 1968 |
| Narození | 1. února 1928 |
| Úmrtí | 3. dubna 2023 |
| Choť | Ing. Miroslav Goppold |
| Děti | Mgr. Ing. Ivana Holubcová |
| Alma mater | Vysoká škola chemicko-technologická v Praze |
| Profese | politička, vědecká pracovnice v chemickém průmyslu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miluše Goppoldová (1. února 1928[1]) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR. Po vyjádření nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byla z KSČ vyloučena a všemožně perzekvována. Byla vědeckou pracovnicí v chemickém průmyslu, autorkou nebo spoluautorkou 24 patentovaných vynálezů hlavně z oboru výroby benzínu.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Ve volbách roku 1954 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Ústí nad Labem. Mandát obhájila ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslankyně Národního shromáždění ČSSR za Severočeský kraj). V Národním shromáždění zasedala do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1964.[2][3] Iluze o komunismu nabyté po Druhé světová válce zcela ztratila po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Při následných stranických prověrkách vstup vojsk odsoudila jako okupaci. To vedlo k jejímu vyloučení ze strany (spolu s manželem), ztrátě místa vedoucího výzkumného pracovníka ve Stalinových závodech v Litvínově[4] (dnes Chemopetrol) a dalším typickým perzekucím komunistického režimu. Přes její vědeckou excelenci jí nebylo umožněno získat doktorát (CSc.) až do sametové revoluce v roce 1989.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Miluše Goppoldová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 309, s. 2. Dostupné online.
