Milan Koch (básník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Milan Koch
Narození 3. října 1948
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 18. listopadu 1974
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Znám jako básník, spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Koch (3. října 1948, Praha18. listopadu 1974, Praha) byl český básník a spisovatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Milan Koch se vyučil ve Spolaně Neratovice, ve které nějaký čas pracoval. Později pomáhal ve firmě, kde pracovala jeho matka, byl skladníkem v čimické samoobsluze a také vypomáhal v hostinci U Dvou slunců. Bydlel v půdním pokoji v domě u rodičů v Dolních Měcholupech.

Byl obdivovatelem amerických beatniků Allena Ginsberga a Jacka Kerouaca. Navázal na tradici českého surrealismu, v jeho charakteristické undergroundové poetice založené na brutálních výrazových prostředcích vynikala hravost a smysl pro černý humor.[1]

15. prosince 1973 se na Staroměstské radnici v Praze oženil s Miroslavou Benešovou. Žili spolu v Nerudově ulici 26 v domě U Zlatého orla nedaleko bytu Egona Bondyho.[2]

Koch zemřel předčasně – byl stržen tramvají poblíž tramvajového podjezdu na Sídlišti Ďáblice.[3] Jeho přátelé z Plastic People of the Universe a DG 307 zahráli na jeho pohřbu.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Celou literární pozůstalost z let 1965–1974 přepsala Kochova manželka Mirka do dvou strojopisných svazků. Přepisy byly vydány v červnu 1975 v samizdatové edici Šrot periferie.

Další vydání díla
  • Červená KarKULKA a jiné básně, 1992, Vokno
  • Panický Kumburk, 1996, Pakárna, Nová Paka
  • Hóra Láv, 2006, Kalich
  • Nemožný čaroděj člověk (vybrané básně), 2017, Malvern

Projekty[editovat | editovat zdroj]

Od 16. září do 10. října 2010 se v Trafačka Aréně ve Vysočanech (původní výstavní síň Trafo Gallery Holešovice) uskutečil unikátní výstavní projekt „Papírový hlavy“, který byl věnován vzpomínce na Milana Kocha a jeho ženu Mirku.[4][5]

V díle jiných autorů[editovat | editovat zdroj]

Po Mirce Kochové pojmenoval Egon Bondy svoji sbírku „Mirka“, ta obsahuje báseň „Muchomůrky bílé“, zhudebněnou Mejlou Hlavsou. O Milanu Kochovi jsou některé básně Egona Bondyho nebo Pavla Zajíčka, například Magické noci, Anděl nám Kocha vzal, Co ještě povídal Koch.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Databáze knih. Milan Koch. 2008-2019. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online.
  2. Petr Motýl: Milan Koch - čtyřicáté první výročí úmrtí. In: Kulturní noviny. Poesie. 46/2015. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
  3. Ivana Chmel Denčevová, Věra Luptáková: Osudové ženy: Mirka Kochová. In: Český rozhlas - Dvojka. 31. srpen 2018. [cit: 2019-11-07]. Dostupné online.
  4. Kulturní magazín: Papírový hlavy - odkaz českéhu undergroundu ve vizuálním umění. 9/2010. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.
  5. Trafo Gallery. Papírový hlavy. Archiv. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIKŠOVSKÁ, Markéta. Poezie Milana Kocha v kontextu beatnické tvorby a undergroundu. , 2017 [cit. 2019-11-03]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Filosofická fakulta. Ústav české literatury a komparatistiky. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.. Dostupné online.
  • PILAŘ, Martin. Underground: (kapitoly o českém literárním undergroundu). 1. vyd. Brno: Host. Edice: Studium; sv. 2, 1999. 177 s. ISBN 80-86055-67-1. S. 30, 85-86. 
  • PLACHÁ, Martina. Tzv. druhá vlna českého undergroundu a někteří její představitelé. , 2014 [cit. 2019-11-16]. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta pedagogická. Vedoucí práce PaedDr. Jiří Staněk Csc.. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]