Mikuláš z Vlásenice
| Mikuláš Vlásenický | |
|---|---|
| Narození | 27. listopadu 1421 Vlásenice |
| Úmrtí | 16. dubna 1495 (ve věku 73 let) |
| Povolání | teolog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mikuláš z Vlásenice (též Mikuláš Vlásenický, 27. listopadu 1421 asi Vlásenice u Pelhřimova[1] – 16. dubna 1495[1]) byl český teolog a náboženský vizionář, původně sedlák, zakladatel protestantské sekty tzv. mikulášenců, svým učením blízké filozofii umírněného křídla husitů či Jednoty bratrské, jejíž stoupenci existovali až do konce 16. století.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z Vlásenice nedaleko Pelhřimova (pozdější součást města) v jižních Čechách. Poté, co opakovaně ráno cestou na mši do Pelhřimova prožil zjevení, při kterém se měl setkat s anděly, kteří jej odnesli do nebes, začal přibližně od poloviny 15. století působit jako náboženský vůdce. Usadil se jako poustevník u města Černovic, potulně kázal a shromáždil okolo sebe komunitu věřících, soustředěných především v Pecínově u Benešova,[2] kteří se nazývali Plačtiví, Pecinovští bratři či mikulášenci, která odmítala církevní svátosti a hlásala prostotu církve. V prostředí nedávno proběhnuvších husitských válek si sekta získala nemalou popularitu. V jeho vizích se mj. objevuje také legenda o Blanických rytířích.
Její členové však začali být následně stíháni a vězněni. Sám Mikuláš byl zadržen, uvězněn na hradě Choustníku a následně pak pro svou víru souzen. Poté, co byl soudem shledán jako neškodný blouznivec, byl propuštěn na svobodu. Zemřel roku 1495.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Mikuláš Vlásenický, 1421–1495 [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2023-07-10]. Dostupné online.
- ↑ PULEC, Miloš J. Tradice o Mikuláši z Vlásenice. Husitský visionář z 15. století v lidovém podání. Český lid. 1966, roč. 53, čís. 4, s. 199–203. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 0009-0794.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Čechy.. Praha: Otto, 1892, s. 209. Dostupné online
- DENIS, Ernest. Konec samostatnosti české, I: Jiří z Poděbrad. Jagielovci. V Praze: F. Šimáček, 1909, s. 318. Dostupné online
- PALACKÝ, František a Rudolf TSCHORN. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. V Praze: L. Mazáč, 1937. sv. 4, s. 237. Dostupné online
- ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Kniha třetí. Praha: I.L. Kober, 1872, s. 181,182. Dostupné online
