Mika Tosca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mika Tosca
Tosca v roce 2019
Tosca v roce 2019
NárodnostUSA
ObčanstvíUSA
VzděláníConecticutská univerzita (BS)
Alma materKalifornská univerzita v Irvinu (MS, PhD)
PovoláníDocentka
ZaměstnavatelSchool of the Art Institute of Chicago[1]
Známá jakoKlimatologie, spalování biomasy, interakce aerosolů s mraky, požáry v krajině, účinky aerosolů
Tituldocentka
OceněníHostující vědkyně Francis W. Parker School (2022-23), stipendium pro absolventy NASA (2008)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mika Tosca je klimatoložkou a členkou fakulty na School of the Art Institute of Chicago.[2] Její výzkum se zaměřuje na to, jak může umění a design ovlivnit komunikaci o klimatických vědách, aby se účinněji řešila změna klimatu.[3] Tosca se také podílí na vědecké komunikaci, mimo jiné prostřednictvím vědecko-uměleckých iniciativ, a je zastánkyní transrodových lidí v oblasti STEM, akademické sféře a médiích.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 získala Tosca bakalářský titul v oboru matematika-statistika na Connecticutské univerzitě.[2][4] V roce 2008 získala stipendium NASA Earth and Space Graduate Fellowship (NESSF).[5][6] Během absolvování stipendia Tosca získala magisterský titul v oboru vědy o zemském systému na Kalifornské univerzitě v Irvine (UCI).[2] V roce 2012 pak dokončila doktorské studium v oboru Earth System Science na UCI u Charlieho Zendera a Jamese Randersona.[2] Ze stipendia byl financován výzkum, který Tosca prováděla během svého magisterského a doktorského studia. NASA rovněž financovala její postdoktorandský výzkum.[7]

Kariéra a výzkum[editovat | editovat zdroj]

Během svého doktorského programu Tosca zkoumala, jak je klimatický systém propojen s požáry v krajině, a studovala emise aerosolů pomocí modelů zemského systému.[7] Jako postdoktorandka pokračovala v této práci v Jet Propulsion Laboratory, výzkumné laboratoři přidružené k NASA, kde pracovala s Davidem Dinerem.[7][8][9] V NASA zkoumala vzájemné působení klimatu, mraků a lesních požárů pomocí satelitních senzorů.[7] Její výzkum v NASA ji v roce 2016 zavedl do Namibie v jižní africe, kde v rámci terénní kampaně NASA ORACLES pozorovala vztah mezi kouřem z lesních požárů a tvorbou mraků.[7]

V roce 2017 nastoupila Tosca jako docentka na fakultu School of the Art Institute of Chicago (SAIC).[7][8] Profil Toscy na stanici PBS z roku 2019 popisuje, jak po šesti letech práce v Laboratoři tryskového pohonu NASA odešla na pozici učitelky na SAIC poté, co nabyla "přesvědčení, že umělci mohou vědcům pomoci lépe informovat veřejnost o závažnosti hrozby, které svět čelí v souvislosti se změnou klimatu".[10] Zpráva Medill Reports z roku 2019 o Tosce popisuje její obavy, že vědci často nevytvářejí znalosti pro širokou veřejnost, a její přesvědčení, že umělci a vědci mohou spolupracovat na zlepšení komunikace o vědě.[11] V SAIC zkoumá spojení mezi uměním a vědou a ve spolupráci s umělci a designéry zkoumá účinnost vědecké komunikace a současné otázky vědy o klimatu.[7]

Vědecká komunikace a osvěta[editovat | editovat zdroj]

Mika Tosca se zasazuje o zvýšení povědomí veřejnosti o změně klimatu.[7] V roce 2017 hovořila s časopisem Inman News o dopadu změny klimatu na realitní průmysl a o tom, co mohou jednotlivci udělat, aby pomohli.[12] V roce 2019 hovořila v interview pro televizí AGU (American Geophysical Union) o dopadech emisí z lesních požárů na životní prostředí.[13] Psala také pro časopis EOS[14] a přednášela v různých institucích o způsobech, jak spojit umění a vědu, aby bylo možné efektivně komunikovat klimatické vědy.[7][15]

Zabývá se také průnikem současných queer, feministických a environmentálních témat.[2] Kromě toho se zasazuje o to, jak tento průsečík souvisí s propagací klimatické krize. Profil Toscy v nezávislých studentských novinách Epigram Bristolské univerzity popisuje, že Tosca identifikuje "zajímavou paralelu", když píše: "Před padesáti lety ... queer lidé zahájili revoluci, která požadovala, abychom byli respektováni jako rovní - jak v životě, tak v zákoně - a tato revoluce vedla k obrovskému pokroku pro LGBT+ lidi všude na světě", a když Tosca následně obhajuje, že nyní "máme další příležitost být skutečně revoluční".[16] Deník The Windy City Times citoval Toscu, která hovořila o "důležitých paralelách mezi existenciální krizí, které čelí celá planeta, a existenciální krizí, které čelí mnoho transrodových lidí, když se začínáme vypořadávat s vlastním pohlavím a uznávat ho."[17]

V roce 2021 byla Tosca jmenována jednou z "Grist 50" za svou práci na podporu spolupráce mezi vědci a umělci.[18][19]

Obhajoba trans lidí[editovat | editovat zdroj]

Když se ve vědecké komunitě objevila otázka, jak budou vědecké časopisy reagovat na vědce, kteří prodělali změnu pohlaví a změnili si jméno, šéfredaktor časopisu Cell John Pham kontaktoval Toscu, aby se vyjádřila, přestože se jí tato otázka nedotkla, protože v publikacích před tranzicí používala pouze své iniciály, které se shodují s jejími současnými iniciálami; Tosca pro časopis The Scientist uvedla: "Největší věc, kterou mohou periodika udělat s ohledem na trans lidi, je umožnit jim změnit si jméno bez těžkopádného procesu."[20]

Tosca vystupovala v médiích jako obhájkyně v tématech dotýkajících se trans komunity. V roce 2018, poté, co více než 1 600 vědců podepsalo otevřený dopis[21] proti plánům Trumpovy administrativy na legální definici rodu,[22] poskytla Mika Tosca interview pro Buzzfeed News a uvedla: "Jako trans žena a vědkyně to ve své podstatě znamená útok na mou lidskost, na mou schopnost existovat ve světě a bezpečně se pohybovat v určitých prostorech." A dále: "Bylo opravdu důležité, abychom shromáždili co nejvíce vědců, kteří by to řekli, aby se vědci sami nepodíleli na prosazování této zcela chybné nevědecké snahy.[23] V roce 2019 hovořila s deníkem Chicago Tribune o rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států, který těsně potvrdil politiku Trumpovy administrativy týkající se transrodových lidí v armádě, a uvedla, že "je důležité, aby se trans lidé mohli účastnit jako plnohodnotní občané".[24]

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Mika G. Tosca. Climate Changes in the Holocene (Změny klimatu v holocénu.). Redakce Chiotis Eustathios. Boca Raton: CRC Press, 2018. ISBN 9781351260244. Kapitola Perspectives of Climate Monitoring in the Satellite Era (Perspektivy monitorování klimatu v éře satelitů). 

podle Google Scholar byly její práce citovány více než 450krát.[25] Níže jsou uvedeny některé z jejích nejcitovanějších prací:

  • Globální vliv kouřových aerosolů z požárů v krajině na klima a Hadleyho cirkulaci. Tým Toscy použil pozorování dálkového průzkumu Země k charakterizaci reakce klimatu na kouřové aerosoly. Atmospheric Chemistry and Physics, 2013.[26]
  • Dynamika požárních chuchvalců a kouřových mraků spojených s požáry rašeliny a odlesňováním v Indonésii. Tosca odhadl výšku kouře nad Borneem a Sumatrou a charakteristickou citlivost na El Niño a regionální sucho. AGU, 2011.[27]
  • Zintenzivǔjí aerosoly ze spalování biomasy sucho v rovníkové Asii během El Niãa? Tosca měřila citlivost kouřových mraků na regionální sucho během let El Niño a zastřešující účinky na klima. Atmospheric Chemistry and Physics, 2010.[28]
  • Lidmi způsobené požáry omezují konvekci v tropické Africe: První časová pozorování a atribuce. Tosca se svým týmem využila časově posunutá satelitní pozorování z let 2006-2010 v severní Africe k měření vlivu požárních aerosolů na dynamiku konvektivní oblačnosti. AGU, 2015.[29]
  • Globální analýza výšek injektáže kouře z lesních požárů odvozená z víceúhlového snímkování z vesmíru. Tosca analyzovala globálně rozložené výšky injektáže kouřových zplodin z lesních požárů, aby poskytla zdroj pro lepší modelování rozptylu kouře pro aplikace v oblasti klimatu a kvality ovzduší. MDPI, 2018.[30]

v roce 2017 byla její práce s Multi-angle Imaging SpectroRadiometer (MISR) představena v Laboratoři tryskového pohonu NASA.[31]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Tosca žije v Chicagu a je vášnivou maratonkyní a baťůžkářkou. V roce 2018 řekla časopisu Chicago Reader, že její rozhodnutí stát se klimatickou/environmentální vědkyní ovlivnil film Ferngully: "Hlavní hrdinkou je víla, a přestože mi bylo při narození přiřazeno k mužské pohlaví, vždycky jsem si představovala sebe jako ji - jak bojuju proti korporacím a jsem drsná kočka."[32]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mika Tosca na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Mika Tosca - Imagining A Post-Climate-Crisis Future. scienceandsociety.columbia.edu. Columbia University, The Center for Science and Society. Dostupné online [cit. 29 July 2022]. 
  2. ↑ a b c d e TOSCA, Mika. SAIC Faculty Profile [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ NAVARRO, Adriana. Climate scientist pinpoints what exactly is lacking in the scientific method. Accuweather. May 23, 2022. Dostupné online [cit. 18 December 2022]. 
  4. ↑ UNIVERSITY OF CONNECTICUT. Commencement Programs: 2006 May 6-7 [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ NASA. NASA Earth and Space Science Fellowship (NESSF) Program - 2008 [online]. 2008 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ MSFC, Heather Deiss. NASA - Graduate Student Fellowships in Earth Systems Science [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f g h i EOS. Science Adviser Profile [online]. 2020 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Chicago Tonight | Climate Scientist Swaps NASA for School of the Art Institute | Season 2019. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Can Poor Air Quality Mask Global Warming's Effects? [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ CAINE, Paul. Climate Scientist Swaps NASA for School of the Art Institute. WTTW PBS. July 9, 2019. Dostupné online [cit. 21 December 2020]. 
  11. ↑ SNABES, Anne. Art can be part of the scientific process, a climate scientist says. Medill Reports. Northwestern University Medill School of Journalism, December 21, 2019. Dostupné online [cit. 21 December 2020]. 
  12. ↑ FRANZEN, Carl. Climate change will plunge the real estate industry into chaos. Inman News. October 19, 2017. Dostupné online [cit. 24 December 2020]. 
  13. ↑ AGU TV 2019. Interview with Mika Tosca. AGU TV. 2019. Dostupné online [cit. 24 December 2020]. 
  14. ↑ TOSCA, Mika. Transcending Science: Can Artists Help Scientists Save the World?. EOS. July 2, 2019. Dostupné online [cit. 22 December 2020]. DOI 10.1029/2019EO127493. 
  15. ↑ Reimagining Futures: Collaborations Between Artists, Designers, and Scientists as a Roadmap to Solving the Climate Crisis [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ WONG, Carissa. Climate science meets art. Epigram. February 17, 2020. Dostupné online [cit. 22 December 2020]. 
  17. ↑ MAXWELL, Carrie. Trans scientist kicks off TGNC-affirming symposium. Windy City Times. February 23, 2020. Dostupné online [cit. 24 December 2020]. 
  18. ↑ Meet 5 artists who will change the way you see the climate crisis. Grist. April 12, 2021. Dostupné online [cit. 30 July 2022]. 
  19. ↑ Grist 50 2021. Grist. Dostupné online [cit. 30 July 2022]. 
  20. ↑ YASINSKI, Emma. Publishers Develop Inclusive Name-Change Policies. The Scientist. July 14, 2020. Dostupné online [cit. 21 December 2020]. 
  21. ↑ Transgender, intersex, and gender non-conforming people #WontBeErased by pseudoscience [online]. October 26, 2018 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  22. ↑ GREEN, Erica L.; BENNER, Katie; PEAR, Robert. 'Transgender' Could Be Defined Out of Existence Under Trump Administration. The New York Times. October 21, 2018. Dostupné online [cit. 21 December 2020]. 
  23. ↑ GHORAYSHI, Azeen. 1,600 Scientists Just Signed A Letter Opposing A Legal Definition Of A Gender Binary. Buzzfeed News. November 1, 2018. Dostupné online [cit. 21 December 2020]. 
  24. ↑ HAWBAKER, K. T. Members of Chicago's trans community have 'complicated' reactions to Supreme Court's revival of military ban [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  25. ↑ Mika Tosca [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ TOSCA, M. G.; RANDERSON, J. T.; ZENDER, C. S. Global impact of smoke aerosols from landscape fires on climate and the Hadley circulation. Atmospheric Chemistry and Physics. 2013-05-24, s. 5227–5241. Dostupné online. ISSN 1680-7324. DOI 10.5194/acp-13-5227-2013. Bibcode 2013ACP....13.5227T. (anglicky) 
  27. ↑ TOSCA, M. G.; RANDERSON, J. T.; ZENDER, C. S.; NELSON, D. L.; DINER, D. J.; LOGAN, J. A. Dynamics of fire plumes and smoke clouds associated with peat and deforestation fires in Indonesia. Journal of Geophysical Research: Atmospheres. 2011, s. D08207. ISSN 2156-2202. DOI 10.1029/2010JD015148. Bibcode 2011JGRD..116.8207T. (anglicky) 
  28. ↑ TOSCA, M. G.; RANDERSON, J. T.; ZENDER, C. S.; FLANNER, M. G.; RASCH, P. J. Do biomass burning aerosols intensify drought in equatorial Asia during El Niño?. Atmospheric Chemistry and Physics. 2010-04-16, s. 3515–3528. Dostupné online. ISSN 1680-7324. DOI 10.5194/acp-10-3515-2010. Bibcode 2010ACP....10.3515T. (anglicky) 
  29. ↑ TOSCA, M. G.; DINER, D. J.; GARAY, M. J.; KALASHNIKOVA, O. V. Human-caused fires limit convection in tropical Africa: First temporal observations and attribution. Geophysical Research Letters. 2015, s. 6492–6501. ISSN 1944-8007. DOI 10.1002/2015GL065063. Bibcode 2015GeoRL..42.6492T. (anglicky) 
  30. ↑ VAL MARTIN, Maria; KAHN, Ralph A.; TOSCA, Mika G. A Global Analysis of Wildfire Smoke Injection Heights Derived from Space-Based Multi-Angle Imaging. Remote Sensing. October 10, 2018, s. 1609. DOI 10.3390/rs10101609. Bibcode 2018RemS...10.1609V. (anglicky) 
  31. ↑ MISR Watches Motion of the Moon's Shadow During Total Solar Eclipse [online]. NASA, September 19, 2017 [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  32. ↑ HAWBAKER, KT. What were you watching, reading, or listening to when you first came out?. Chicago Reader. June 15, 2018. Dostupné online [cit. 24 December 2020]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mika_Tosca&oldid=23137674“