Michele Di Ruberto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Excelence
Michele Di Ruberto
Titulární arcibiskup z Biccari
Emeritní sekretář Kongregace pro blahořečení a svatořečení
Template-Archbishop.svg
Církev římskokatolická
Jmenování 5. května 2007
Emeritura 29. prosince 2010
Předchůdce Edward Nowak
Nástupce Marcello Bartolucci
Svěcení
Kněžské svěcení 29. září 1957
světitel Domenico Vendola
Biskupské svěcení 30. června 2007
světitel Tarcisio Bertone, S.D.B.
1. spolusvětitel José Saraiva Martins, C.M.F.
2. spolusvětitel Francesco Zerrillo
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Podsekretář Kongregace pro blahořečení a svatořečení (1993-2007)
Osobní údaje
Země ItálieItálie Itálie
Datum narození 28. srpna 1934 (86 let)
Místo narození Pietramontecorvino, Itálie
Národnost italská
Alma mater Papežská lateránská univerzita
Università degli Studi di Napoli Federico II
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. Michele Di Ruberto (* 28. srpna 1934, Pietramontecorvino) je italský římskokatolický kněz, arcibiskup a emeritní sekretář Kongregace pro blahořečení a svatořečení.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. srpna 1934 v Pietramontecorvinu. Na kněze byl vysvěcen 29. září 1957 biskupem Domenicem Vendolou.

Studoval na Papežské lateránské univerzitě a na Neapolské univerzitě. Roku 1969 vstoupil do Kongregace pro blahořečení a svatořečení, kde se roku 1993 stal podsekretářem.

Od 15. května 2004 do 15. listopadu 2009 byl externím soudcem Soudu prvního stupně pro neplatná blahořečení v Laziu.

Dne 5. května 2007 byl papežem Benediktem XVI. ustanoven titulárním arcibiskupem z Biccari a sekretářem Kongregace pro blahořečení a svatořečení. V tomto postě vystřídal arcibiskupa Edwarda Nowaka.

Biskupské svěcení přijal 30. června 2007 z rukou kardinála Tarcisia Bertoneho a spolusvětiteli byli kardinál José Saraiva Martins (prefekt kongregace) a biskup Francesco Zerrillo (biskup Luceri-Troii).

Dne 29. prosince 2010 přijal papež jeho rezignaci na post sekretáře z důvodu dosažení kanonického věku 75 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michele Di Ruberto na italské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]