Pevnost (fyzika)
Pevnost je fyzikální vlastnost pevných látek, vyjadřující jejich odolnost vůči vnějším silám.[1]
Druhy pevnosti
[editovat | editovat zdroj]Rozeznáváme tři druhy pevnosti:
- Pevnost v tlaku
- Pevnost v tahu – Rm (MPa)
- Pevnost ve střihu (nebo také pevnost ve smyku)
Někdy se uvádějí ještě další pevnosti, závisející nejen na fyzikálních vlastnostech materiálu, ale i na jeho profilu:
- vzpěrná pevnost
- torzní pevnost
- pevnost v ohybu
Zjišťování pevnosti
[editovat | editovat zdroj]Pro zjišťování pevnosti (respektive meze pevnosti) jsou užívány specializované přístroje a metodiky.[2]
Vzorce
[editovat | editovat zdroj]S pevností souvisí mez pevnosti σp (může být značena i jinak), jednotkou je Pa (Pascal). Mez pevnosti je maximální hodnota normálového napětí σn, při které ještě není porušena celistvost materiálu. Vypočítá se jako podíl deformující síly F a průřezu kolmého řezu S, na který tato síla působí:
σn= F/S,
nebo jako součin relativní deformace ε a materiálové konstanty E:
σn= εE.
V případě prostorové napjatosti je mezní stav pevnosti vyjádřen tzv. mezní plochou pevnosti v prostoru hlavních napětí (též Haighův nebo Haighův-Westergaardův prostor). K určení mezní plochy pevnosti mohou vést různé přístupy: fyzikální, experimentální, hypotetický. Fyzikální přístup je omezen úrovní znalostí o vnitřní stavbě látek. Naproti tomu hypotetický přístup je často využíván kvůli jednoduchosti použití při dostačující přesnosti.
Hypotézy pevnosti pro houževnaté materiály
[editovat | editovat zdroj]Houževnaté materiály se po překročení meze kluzu dostanou do plastického stavu, proto se napjatost obvykle vztahuje k mezi kluzu .
Prostorová napjatost se přepočte na tzv. redukované napětí (σred) a to se porovnává s dovoleným napětím. Má být , kde je mez kluzu a je koeficient bezpečnosti.
- τmax (též Trescova): ; (σ1 a σ3 jsou největší a nejmenší hlavní napětí).
- energetická (HMH nebo von Misesova):
Hypotézy pevnosti pro křehké materiály
[editovat | editovat zdroj]Křehké materiály mají rozdílnou pevnost v tahu a v tlaku.
- Podmínka křehké pevnosti podle maximálního normálového napětí ():
Pro tah: . Pro tlak: .
- Mohrova podmínka křehké pevnosti: ,
kde . Pro houževnaté materiály je a Mohrova podmínka přejde v hypotézu "".
Pevnostní kritéria pro kompozitní materiály
[editovat | editovat zdroj]- mikroskopická (maximální napětí, maximální deformace)
- makroskopická: např. Hillovo, Tsai-Wu, Puck, LaRC.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GRUBER, Josef. Mechanika II, Pružnost a pevnost. [s.l.]: SPŠ strojní Plzeň Dostupné online. Archivováno 17. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Vlastnosti kovových materiálů a jejich zkoušení. jhamernik.sweb.cz [online]. [cit. 2017-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-12.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu pružnost a pevnost na Wikimedia Commons