Metrodóros z Lampsaku (starší)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Metrodóros z Lampsaku (starší)
Region Západní filosofie
Období Antická filosofie
Narození 5. století př. n. l.?
Lampsakos (řecké přístavní město na území nynějšího Turecka na břehu Hellespontu)
Úmrtí 5. století př. n. l.?
Škola/tradice Předsókratici, žák Anaxagora
Oblasti zájmu filozofie, poezie
Vlivy Anaxagorás, Homér
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metrodóros z Lampsaku[pozn. 1] (řec. Μητρόδωρος ο Λαμψακηνός, Mētrodōros o Lampsakēnos; 5. století př. n. l.) byl starořecký filozof, žák Anaxagora, vykladač Homéra.

Život a názory[editovat | editovat zdroj]

O Metrodórově životě a díle je málo zpráv. Jeho život se klade do 5. století př. n. l.[1] Pocházel ze starobylého řeckého přístavního města Lampsakos (sever nynějšího Turecka na břehu Hellespontu). Byl žákem Anaxagora z Klazomen.[2]

Platon se v dialogu Ión zmiňuje o tom, že Metrodóros uměl povědět mnoho krásných myšlenek o Homérovi.[3] Podle Diogena Laertia se zabýval Homérem z přírodně filozofického hlediska.[4] Další starověká zpráva uvádí, že Metrodóros ve spise o Homérovi převáděl vše na alegorii.[5]

Někteří badatelé jsou toho názoru, že byl pravděpodobně původcem nebo šiřitelem alegorického výkladu, že Agamemnón je aithér, Achilleus slunce, Helena země, Alexandros (Paris[pozn. 2]) vzduch, Hektór měsíc.[7] Snad byl hlasatelem i tzv. antropologické alegoreze, podle které je společenství bohů obrazem lidského těla (Démétér = játra, Dionýsos = slezina, Apollón = žluč).[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Přívlastek „starší" bývá k jeho jménu přidáván z toho důvodu, že existovali dva starořečtí filozofové stejného jména. Metrodóros z Lampsaku (mladší) žil v 4./3. století př. n. l.; byl to žák Epikúra a jeden z prvních představitelů epikurejské školy.
  2. Paris byl nazýván též Alexandrem.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. XI.
  2. ŠOKA, Silvester. Úvod do dejín filozofie: starovek. 2. vyd. Trnava: Spolok sv. Vojtecha, 1981. 170 stran. S. 49.
  3. Platón. Hippias Větší; Hippias Menší; Ión; Menexenos. Překlad František Novotný. 2. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1996. 142 s. ISBN 80-86005-03-8. S. 85.
  4. Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 84.
  5. SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 80.
  6. SVOBODA, Ludvík ed. a kol. Encyklopedie antiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1973. 744 s. cnb000127564. S. 454.
  7. NOVOTNÝ, František. O Platonovi. Díl třetí, [Filosofie]. 1. vyd. V Praze: Jan Laichter, 1949. 622 s. cnb000714188. S. 429.
  8. SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 80.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 80.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]