Meteoritické jezero

Meteoritické jezero je druh jezera, které vznikne v důsledku dopadu meteoritu na pevný zemský povrch. Prohlubeň meteoritického kráteru může být zaplněna povrchovou nebo podpovrchovou vodou a to buď zcela nebo částečně.

Největšim meteoritickým kráterem v Evropě je Siljan ve Švédsku.^[1]

Příklady

Jezera ve Vladimirské oblasti připomínající smajlík

Lac à l'Eau Claire (Clearwater Lakes), Manicouagan, Pingualuit, Wanapitei (Kanada)
Elgygytgyn (Rusko)
Lappajärvi (Finsko)
Bosumtwi (Ghana)
Morasko (Polsko)
Karakul (Tádžikistán)
Jänisjärvi (Rusko)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jezioro meteorytowe na polské Wikipedii.

↑ Earth Impact Database: Siljan [online]. Planetary and Space Science Centre, University of New Brunswick [cit. 2013-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-31. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Meteoritické jezero na Wikimedia Commons

[1] Earth Impact Database: Siljan [online]. Planetary and Space Science Centre, University of New Brunswick [cit. 2013-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-31. (anglicky)

[1]

Druhy jezer

Podle způsobu vzniku	tektonické (riftové • reliktní • vrásné • kryptoexplozivní) • sopečné (kráterové • kalderové • hrazené lávovými proudy • maar) • ledovcové (proglaciální • evorzní • karové • morénové • rinové • fjordové • oka) • sesuvové • termokrasové (alasové • pingové) • říční (erozní • meandrové • deltové • tůň) • pobřežní (limanové • lagunové) • eolické (přesypové • deflační) • meteoritické • krasové (poljové • závrtové • solné) • organogenní (rašelinné • korálové • bobří) • antropogenní

Podle obsahu organických látek	dystrofní • eutrofní • polytrofní • hypertrofní • mezotrofní • oligotrofní • saprotrofní

Podle obsahu neorganických látek	hořké • sladkovodní • slané • brakické • smíšené

Podle přítoku a odtoku vody	průtočné • bezodtoké • bezpřítokové • s podzemním odtokem