Metaetika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Metaetika, nazývaná někdy též analytická etika, je odvětví etiky, jež zkoumá povahu etických (morálních) pojmů, postojů a soudů, tj. jejich předpoklady metafyzické, epistemologické, sémantické, psychologické. Na rozdíl od tzv. normativní etiky, která se snaží odpovídat na otázky po tom, co je dobré či špatné či jak máme jednat, metaetika prověřuje možnosti samotné etiky: např. na základě čeho můžeme hovořit o něčem, jako je dobro, morálka či správnost.

Metaetický způsob tázání bývá shledáván již v raných sókratovských dialozích, systematicky se však rozvíjí zejména v anglosaských zemích od 20. století, kdy začalo být uplatňováno logické zkoumání jazyka etiky. Zároveň zde vzniklo rozlišení etiky na metaetiku, etiku normativní a etiku aplikovanou.

Metaetické teorie[editovat | editovat zdroj]

V rámci metaetiky se střetávají mj. následující koncepce:

Spor normativní etiky a radikální metaetiky[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv metaetika může být pro doplňkem normativní etiku, panuje mezi oběma disciplínami disciplínách často napětí. Radikální podoba metaetiky nezřídka slouží k destrukci normativně etických myšlenek. Klíčovým momentem sporu etických odvětví je mravní neutralita filosofické etiky, přičemž radikální metaetika si tuto mravně neutrální pozici nárokuje pro sebe. Stejný argument lze ale použít i proti metaetice. Osoba provádějící metaetické zkoumání se zajisté řídí určitými mravními zásadami, které pak mají vliv na následné zkoumání.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]