Přeskočit na obsah

Messalina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Messalina (povídka), povídka Aloise a Viléma Mrštíkovic.
Messalina
Portrét
Messalina se synem Britannikem
Úplné jménoValeria Messalina
Narození20
Řím
Úmrtí48 (ve věku 27–28 let)
Lucullovy zahrady
Sňatek37 či 38
ManželClaudius
PotomciClaudia Octavia a Britannicus
OtecMarcus Valerius Messalla Barbatus
MatkaDomitia Lepida Minor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valeria Messalina [1], někdy psána Messallina, (17/20 n. l. – 48 n. l.) byla římská císařovna, třetí manželka císaře Claudia. Byla to mocná a vlivná žena se špatnou pověstí, která plánovala vraždu svého manžela a státní převrat. Po jeho prozrazení byla donucena k sebevraždě. Po své matce Lepidě pocházela (stejně tak jako její manžel římský císař Claudius) z julsko-klaudijské dynastie, byla prapraneteří císaře Augusta, kromě toho byla i sestřenicí císaře Caliguly a císaře Nerona, oba manželé tak byli dvojnásobně příbuzní.

Život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 37 nebo 38 n. l. se provdala za svého příbuzného, v té době teprve budoucího císaře, Claudia, kterému bylo v té době přibližně 48 let. Za vlády jejího bratrance, římského císaře Caliguly (vládl v letech 37–41 n. l.), se z ní stala velmi bohatá a vlivná osoba na jeho dvoře. Claudius byl Caligulův strýc a byl stále vlivný a populární mezi Římany. S Messalinou se pravděpodobně oženil pro posílení vazeb uvnitř císařské rodiny.

O Messalině se traduje, že žila nespoutaným sexuálním životem. Vyhledávala s oblibou sexuální dobrodružství a své chráněnce si vybírala podle toho, nakolik ji dokázali uspokojit. Mnohé noci údajně trávila v nevěstincích, aby své touhy mohla ukojit. Claudius byl údajně k eskapádám své ženy hluchý a slepý, nakonec však musel zasáhnout, když se pokusila s posledním z celé řady svých milenců o státní převrat (když se předtím za jednoho z nich – ač ženou Claudiovou – podruhé provdala), který měl vynést na trůn jejího sedmiletého syna Britannika. Spiknutí bylo odhaleno a Messalina byla donucena k sebevraždě.

Odrazy v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Knihy

[editovat | editovat zdroj]

Filmy

[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 
 
 Appius Claudius Pulcher
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marcus Valerius Messala Barbatus Appianus
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marcus Valerius Messala Barbatus
 
 
 
 
 
 
 Marcus Claudius Marcellus
 
 
 Gaius Claudius Marcellus Minor
 
 
 
 
 
 
 Junia
 
 
 Claudia Marcella Minor
 
 
 
 
 
 
 Gaius Octavius
 
 
 Octavia Minor
 
 
 
 
 
 
 Atia Balba Caesonia
 
Messalina
 
 
 
 
 
 Lucius Domitius Ahenobarbus
 
 
 Gnaeus Domitius Ahenobarbus
 
 
 
 
 
 
 Porcia
 
 
 Lucius Domitius Ahenobarbus
 
 
 
 
 
 
 
 
 Aemilia Lepida
 
 
 
 
 
 
 
 
 Domitia Lepida Minor
 
 
 
 
 
 
 Marcus Antonius Creticus
 
 
 Marcus Antonius
 
 
 
 
 
 
 Julia
 
 
 Antonia Major
 
 
 
 
 
 
 Gaius Octavius
 
 
 Octavia Minor
 
 
 
 
 
 
 Atia Balba Caesonia
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Prosopographia Imperii Romani V 161

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Římská císařovna
Předchůdce:
Milonia Caesonia 		41–48
Messalina 		Nástupce:
Agrippina mladší
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messalina&oldid=23989627“