Claudia Octavia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Claudia Octavia
římská císařovna
Busta Claudie Octavie
Busta Claudie Octavie
Sňatek 9. června 53
Manžel Nero
Narození 39/40
Řím
Úmrtí 8. června 62 (asi 22 – 23 let)
Ventotene
Dynastie Julsko-klaudijská
Otec Claudius
Matka Valeria Messalina
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét na minci

Claudia Octavia (39/40 Řím8. června 62 Ventotene) byla římská císařovna, první manželka římského císaře Nerona, dcera císaře Claudia a Valerie Messaliny.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Římě. Jako mladou dívku ji otec zasnoubil s praetorem Luciem Juniem Silanem Torquatem, jenž byl také Augustovým potomkem. Byla jediná dcera císaře Claudia a jeho manželky Messaliny. Pojmenována byla po své prababičce Octavii, sestře prvního císaře Augusta. Jejím bratrem byl Britannicus. Z Claudiova druhého manželství měla také nevlastní sestru Claudiu Antonii.

Vzestup Nerona[editovat | editovat zdroj]

Octaviina matka Messalina byla v roce 48 popravena kvůli spiknutí s cílem zavraždit svého muže Claudia. Po popravě Messaliny se Claudius znovu oženil se svou neteří Agrippinou mladší. Agrippina měla z prvního manželství syna Nerona (rodné jméno Lucius Domitius Ahenobarbus) a pomocí svých manipulací a intrik zničila vztah mezi Claudií Octavií a Luciem Silanem. Přesvědčila císaře, aby Nerona adoptoval (jako Nerona Claudia Caesara Augusta Germanika) a učinil ho svým nástupcem na úkor svého prvorozeného syna Britannika. Nero si poté 9. června 53 vzal Claudii Octavii za ženu.

Život císařovny[editovat | editovat zdroj]

Císař Claudius zemřel 13. října 54 a jeho následníkem se stal Nero, který nastoupil na trůn. Na počátku roku 55 dal zavraždit nevlastního bratra Britannica. Cornelius Tacitus uvádí, že Claudia Octavia byla od té doby velice nešťastná, ale naučila se své city ke svému manželu a nevlastnímu bratru skrývat. Jako císařovna byla oblíbená, ale manželství nebylo šťastné. Octavia byla ctnostná manželka, zatímco Nero ji nenáviděl, byl jí znuděný a několikrát se ji snažil uškrtit. Měl vztah s Claudii Acte a Poppaeou Sabinou. Když Poppaea Sabina otěhotněla, prohlásil Octavii za neplodnou a rozvedl se. Dvanáct dní po rozvodu se oženil s Poppaeou Sabinou. Poté Claudií Octavií vyhnali na ostrov Pandataria pod falešným obviněním z cizoložství. Její vyhnanství se Římanům natolik nelíbilo, že demonstrovali v ulicích s jejími sochami ozdobenými květinami a požadovali její návrat. Nero, údajně na naléhání Poppaey, vydal rozkaz, aby Octavia byla usmrcena. O pár dní později ji Neronovi lidé donutili k sebevraždě podřezáním žil na zápěstích, krev však nechtěla téci a Octavia byla popravčími udušena horkou párou v přetopené lázni. Poté jí byla uťata hlava, kterou si vyžádala Poppaea jako důkaz o smrti své předchůdkyně. Podle Suetonia měl Nero několik dalších let noční můry o Octavii a své matce.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claudia Octavia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudia Octavia ve Wikimedia Commons

Římská císařovna
Předchůdce:
Agrippina mladší
5462
Claudia Octavia
Nástupce:
Poppaea Sabina