Atia Balba Caesonia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atia Balba Caesonia
Manžel Gaius Octavius
Lucius Marcius Philippus
Narození 85 př. n l.
Úmrtí 43 př. n. l. (asi 42 let)
Potomci Octavia Minor
Gaius Julius Caesar Augustus
Otec Marcus Atius Balbus
Matka Julia Minor

Atia Balba Caesonia (85 př. n. l.43 př. n. l.) byla dcerou sestry Julia Caesara, Julie Minor, matkou císaře Augusta, nevlastní babičkou císaře Tiberia, prababičkou císaře Claudia, praprababičkou císaře Caliguly a císařovny Agrippiny mladší, a pra praprababičkou císaře Nera.

Jméno Atia Balba nosily také dvě další dcery Julie Minor a jejího manžela praetora Marka Atia Balba. Těmi byly dvě Atiiny sestry, starší Atia Prima a mladší Atia Tertia. Atii Caesonii se tak někdy říká Atia Balba Secunda, aby byla rozlišena od obou sester.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ve svém díle Dialogus de oratoribus o ní Tacitus píše jako o výjimečně pobožné a mravné ženě, nejobdivovanější matróně v historii Republikyː

V její přítomnosti nemohlo být bez závažného provinění vysloveno žádné podlé slovo a dojít k nějakému špatnému činu. Pobožně a s nejvyšší jemností regulovala nejen vážné úkoly jejích mladistvých svěřenců, ale i jejich rekreaci a hry.

Suetonius se zmiňuje o božských znameních, která Atia zažívala před i po narození Augustaː

Když Atia přišla uprostřed noci na slavnostní bohoslužbu Apollona, uložila se do chrámu podestýlka a ona usnula, zatímco ostatní matróny také spaly. Náhle se k ní přiblížil had a zakrátko se odplazil pryč. Když se probudila, očistila se, jako kdyby objímala svého manžela, a najednou se na jejím těle objevila znaménka v barvách hada a nemohla se jich zbavit; proto na nějakou dobu přestala chodit do veřejných lázní. Po deseti měsících se narodil Augustus, který byl proto považován za syna Apollona. Atii se také před porodem zdávalo o tom, že byly její životně důležité orgány přenášeny hvězdami a rozvíjely se po celé zemi a moři, zatímco Octaviovi se zdálo, že se z Atiina lůna pozvedlo slunce.

Atia se tak bála o synovo bezpečí, že s Philippem naléhala, aby byla Augustovi odebrána práva jako Caesarova dědice. Atia zemřela během synova prvního konzulátu v srpnu nebo září 43 př. n. l. Octavian na její počest uspořádal veřejný pohřeb.

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Atia se poprvé provdala za Gaia Octavia, praetora v roce 61 př. n. l. a později makedonského guvernéra. Měli spolu dvě dětiː Octavii Minor, narozenou v roce 69 př. n. l., a Gaia Octavia mladšího, narozeného v roce 63 př. n. l. Octavius zemřel v roce 59 př. n. l., když byly jejich synovi (budoucí římský císař Augustus) čtyři roky. Toho roku se Atia znovu provdala za konzula pro rok 56 př. n. l., Lucia Marcia Philippa. Není známo, že by spolu měli děti.

Mnoho jejích potomků se stalo významnými osobami Julsko-klaudijské dynastie, mezi nimi císařové Caligula, Claudius a Nero.

Atia Balba Caesonia v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Zbeletrizovanou postavu Atie z rodu Juliů ztvárnila v televizním seriálu Řím britská herečka Polly Walker. Tam Atia představuje mazanou, s lidmi manipulující, sexuálně bezprostřední ženu, extrémně dbající o rodinný vzestup.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atia (mother of Augustus) na anglické Wikipedii.