Mentuhotep III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mentuhotep III.
Sankhkare[p 1]
Seakhare Mentuhotep III. ;Muzeum Louvre
Seakhare Mentuhotep III. ;Muzeum Louvre
Doba vlády1958-1947 př.Kr.[1]
Rodné jméno
N5
G38
<
Y5
n
V13
U33G43R4
t Q3
>
Mentuhotep
Trůnní jméno
M23L2<
P8G39N5S29S34D28
>
Seanchkare[2]
Horovo jméno
G5<h1
S29S34N18
N18
I9
h1>O33
Jméno obou paní
V30
D12
S21N28
t
G16S29S34N18
N18
I9
Se-anch-taui
Zlatý Hor
V30
N18
G8R4 G5
S12
Bik-nebu-hetep
ManželkyImi, Amunet[3]
PotomciMentuhotep IV. (?)
OtecMentuhotep II.
MatkaTem
Narození21. století př. n. l.
Úmrtí~1958 př.Kr.
HrobkaDér el-Bahrí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mentuhotep III. byl egyptským faraonem 11. dynastie. Vládl v letech 1958-1947 př.Kr.. Na trůn nastoupil po svém otci Mentuhotepovi II.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Reliéf- Mentuhotep III. v chrámu zasvěcenému bohu Montu; Muzeum Louvre
Relief z chrámu v El-Tod, 11. dynastie
Mapa Wadi Hammamat

Mentuhotep III. pokračoval ve stylu vlády svého otce. Jeho nejdůležitějším úkolem bylo upevnění ústřední správy nad opět sjednoceným Egyptem. Na různých místech země nechal vybudovat několik kaplí a chrám zasvěcený bohu Thovtovi. Obnovil pevnosti ve východní poušti a vyslal také výpravu do země Punt, jejímž vedení pověřil vezíra Henenu. Muže pro expedici přivedl z území mezi Oxyrhynchos a Gebel (Tuna el-Gebel) [p 2]

Můj pán, ať žije, poslal mě k odeslání loď do Punt, abych pro něj přivezl čerstvou myrhu od šejků přes červenou poušť. Vyšel jsem s armádou 3000 mužů, 121 z nich vystavěli cestu k překonání planiny červené pouště. Dal jsem každému koženou láhev, nosnou tyč, 2 vaky vody a 20 bochníků (chleba) pro každého na jeden den. Osli nesli náklad mnoha sandálů.
— Breasted vol I. §429,430 [4]

Expedice prošla od města Koptos ve Vádí Hammámat k pobřeží Rudého moře u města Quseir. Podél cesty nechal také kopat studny a ve Vádí Hammámat znovu otevřel lomy na metamorfované horniny, jako jsou břidlice, bazalt, pískovec [5]a také křemen obsahující zlato.[6] Většinou určené pro výrobu soch a sarkofágů a dalších monumentů.
Sjednocení Egypta pod jednou centrální vládou vytvořilo podmínky pro vzestup hospodářství jako celku, zejména pak zemědělství a obchodu se Středozemím. Do doby vlády Mentuhotepa II. a jeho následníků se datují rozsáhlejší rekultivace oázy Fajúm propojením kanálem s řečištěm Nilu a přivedení sladké vody do Meridového jezera ke snížení salinity v geologické depresi oázy. Mentuhotep III. upevnil svoji pozici v deltě Nilu kam se postupně přesouvalo centrum vlády, které se po krátké (sporné ) vládě Mentuhotepa IV. ujal velitel armády a vezír Amenemhet, považovaný za zakladatele 12. dynastie.

Králova hrobka a zádušní chrám[editovat | editovat zdroj]

Mentuhotep III. si hrobku nechal, podobně jako Mentuhotep II., postavit v Dér el-Bahrí. Nachází se jen několik metrů od hrobky jeho otce. Je velmi pravděpodobné, že si chtěl nechat před hrobkou vybudovat zádušní chrám v Deir el-Baharí, na západním břehu poblíž Théb, který by se podobal chrámu jeho otce. Nebyl však nikdy dokončen. Chrám zasvěcený bohu Thovtovi se nacházel na kopci („Thovtova hora“) nad Nilem[7] Zachovaly se jen jeho ruiny[p 3]. V Medínit Habu je doložena trojitá svatyně z doby vlády Mentuhotepa III. [8][9] Nedaleko od ní se nachází zbytky chrámu postavené k příležitosti jeho svátku Sed.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. "Bůh Mont je spokojený", "věnující duši bohu Re."
  2. Hermapolis Magna Chemenu
  3. Objevil jej Georg August Schweinfurth 1904; ruiny byly prozkoumány maďarskou expedicí 1998

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. BUDGE, Wallis. Egyptian Hierogpyphic Dictionary vol.II. [online]. London: John Murray, 1920. S. 922. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. I. [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 208–210. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Survey of ancient Egyptian stone quarries [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. KLEMM, Ditrich; Resemarie Klemm; Andrea Murr. Gold of the Pharaohs – 6000 years of gold mining in Egypt and Nubia [online]. München: Institut f€uur Allgemeine und Angewandte Geologie, 2001. Dostupné online. (anglicky) 
  7. VLČKOVÁ, Petra. Chrámová architektury Střední říše [online]. Praha: Filozofická Fakulta Karlovy Univerzity, 2005. Dostupné online. .
  8. SHAW, Ian; Gae Callamder. The Oxford History of Ancient Egypt [online]. Oxford: Oxford University Press, 2000. S. 137-145. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280458-7. (anglicky) 
  9. SCHRAMER, Leslie; Thomas G.Urban. Medinet Habu IX. The Eighteenth Dynasty Temple [online]. Oriental Institute of The University Chicago, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-885923-64-6. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Mentuhotep II.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1958-1947 př.Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Mentuhotep IV.