Medea (melodram)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Medea
Jiří Antonín Benda, rytina J. W. Mechaua kolem roku 1810
Jiří Antonín Benda, rytina J. W. Mechaua kolem roku 1810
Základní informace
Žánrmelodram („ein mit Musik vermischtes Drama“)
SkladatelJiří Antonín Benda
LibretistaFriedrich Wilhelm Gotter
Počet dějství1
Originální jazykněmčina
Literární předlohaEurípidés: Médeia
Premiéra1. května 1775, Lipsko
Česká premiéraduben 1779, Praha, Divadlo v Kotcích (německy) / 22. prosince 1875, Praha, Prozatímní divadlo (česky)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medea je melodram českého skladatele Jiřího Antonína Bendy, který vznikl roku 1775 na text Friedricha Wilhelma Gottera, Bendova dvorního libretisty. Spolu s druhým Bendovým melodramem Ariadnu na Naxu má toto dílo své pevné místo ve vývoji tohoto hudebnědramatického žánru.

V českých zemích Medeu uvedla divadelní společnost Karla Wahra, doloženě ve své první sezóně v divadle v Kotcích v dubnu 1779. Již roku 1787 vydal český překlad díla Karel Ignác Thám, přímé doklady o jeho soudobém uvedení v češtině však nejsou. U příležitosti 100 let od premiéry uvedlo Bendovu Medeu v češtině pražské Prozatímní divadlo.

Stručný děj[editovat | editovat zdroj]

Medea vypráví příběh známé řecké báje o žárlivé Iásónově manželce Médeie, která kvůli jeho nevěře zabila nejen jeho milenku a jejího otce, ale též své a Iásónovy děti.

Uvádění díla v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Tak jako i jiná Bendova díla bývá i tento melodram uváděn jen velmi zřídka. V prosinci 2002 jej uvedlo scénicky Východočeské divadlo v doprovodu Komorní filharmonie Pardubice pod vedením šéfdirigenta Leoše Svárovského v režii Michaela Taranta. U příležitosti třísetletého výročí narození skladatele jej v únoru 2022 v rámci svých abonentních koncertů uvedla Česká filharmonie.[1] V hlavní roli Medey vystoupila Zuzana Stivínová. Na poloscénickém provedení se podílela režisérka Alice Nellis.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WWW.PERSPECTIVO.CZ, Perspectivo s r o. Česká filharmonie‿Tomáš Netopil | Česká filharmonie. ceskafilharmonie.cz [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  2. VEBER, Petr. Česká filharmonie v osmnáctém století. www.klasikaplus.cz [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]