Mea culpa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mea culpa (latinsky moje vina) je latinská fráze z úkonu kajícnosti, který tvoří součást mešního řádu římského ritu a v němž člověk uznává své nedokonalosti a hříchy před Bohem. S poukazem na tento úkon kajícnosti se spojení užívá i v běžném hovoru, kde ovšem obvykle neoznačuje přiznání hříchu, ale vlastního chybného postoje či postupu v dané věci či ochoty věc napravit. Taktéž ve smyslu omluvy za projevený názor.

Text úkonu kajícnosti[editovat | editovat zdroj]

Latinský text[1] Český překlad[2]
Confiteor Deo omnipotenti

et vobis, fratres,
quia peccavi nimis
cogitatione, verbo, opere et omissione:
mea culpa,
mea culpa,
mea maxima culpa.
Ideo precor beatam Mariam semper Virginem,
omnes angelos et sanctos et vos fratres
orare pro me ad Dominum Deum nostrum.

Vyznávám se všemohoucímu Bohu

a vám všem,
že často hřeším
myšlením, slovy i skutky
a nekonám, co mám konat.
Je to má vina,
má veliká vina.
Proto prosím blahoslavenou matku Boží Pannu Marii,
všechny anděly a svaté, i vás, bratři a sestry,
abyste se za mě u Boha přimlouvali.

Misereatur nostri omnipotens Deus

et, dimissis peccatis nostris,
custodiat nos ad vitam æternam.

Amen.

Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože,

odpusť nám naše hříchy
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Missale Romanum. Città del Vaticano: Libreria Editrice Vaticana, 1975.
  2. Český misál. Praha: Česká liturgická komise, 1983.
  • Wolfgang Kosack: Basilios "De archangelo Michael": sahidice Pseudo - Euhodios "De resurrectione": sahidice Pseudo - Euhodios "De dormitione Mariae virginis": sahidice & bohairice : < Papyruskodex Turin, Mus. Egizio Cat. 63000 XI. > nebst Varianten und Fragmente. In Parallelzeilen ediert, kommentiert und übersetzt von Wolfgang Kosack. Christoph Brunner, Berlin 2014. ISBN 978-3-906206-02-8.