Maximilian (Lazarenko)
| Jeho Vysokopřeosvícenost Maximilian | |
|---|---|
| Arcibiskup pesočenský a juchnovský | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Pesočňa |
| Jmenování | 30. května 2014 |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 26. prosince 1984 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 2. února 1985 |
| Kněžské svěcení | 10. března 1985 světitel Serapion (Fadějev) |
| Biskupské svěcení | 10. dubna 1993 světitel Alexij II. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Alexandr Pavlovič Lazarenko (Алекса́ндр Па́влович Лазаре́нко) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 9. listopadu 1950 (73 let) |
| Místo narození | Frunze, Kyrgyzská sovětská socialistická republika |
| Národnost | kyrgyzská |
| Alma mater | Moskevská duchovní akademie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maximilian (světským jménem: Alexandr Pavlovič Lazarenko; * 9. listopadu 1950, Frunze) je kyrgyzský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup pesočenský a juchnovský.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 9. listopadu 1950 ve Frunze (dnes Biškek).[1]
Roku 1966 nastoupil na Kaliningradskou technickou školu. Roku 1970 začal pracovat v experimentálním strojírenském závodě v Kaliningradu.[1]
Od května 1970 sloužil v řadách Sovětské armády. Působil v raketových silách. Roku 1972 byl propuštěn do zálohy v hodnosti staršího seržanta.[1]
Roku 1972 začal studovat na Centrálním institutu tělesné kultury. Po studiu začal přednášet na Moskevském lesotechnickém institutu.[1]
Roku 1979 nastoupil na Moskevský duchovní seminář a roku 1982 na Moskevskou duchovní akademii. Během studia zpíval ve studentském sboru a sloužil jako hypodiákon patriarchy moskevského Pimena.[1]
V říjnu 1984 se stal poslušníkem v Trojickosergijevské lávře a 26. října byl postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Maximilian.[1]
Dne 2. února 1985 byl rukopoložen na hierodiakona a 10. března metropolitou Serapionem (Fadějevem) na jeromonacha.[1]
Dne 4. dubna 1987 byl povýšen na igumena.[1]
V lávře vykonával různé funkce jako je např. vedoucí skladu, asistent ekonoma či vedoucí knižní expedice.[1]
Dne 22. února 1993 jej Svatý synod zvolil biskupem vologdským a velikousťugským. Dne 7. dubna 1993 byl povýšen na archimandritu.[1]
Dne 9. dubna 1993 byl oficiálně jmenován biskupem a o den později proběhla v chrámu Zjevení Páně v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Alexij II., metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), arcibiskup solněčnogorský Sergij (Fomin), biskup istrijský Arsenij (Jepifanov), biskup podolský Viktor (Pjankov) a biskup dmitrovský Filaret (Karagodin).[2]
Dne 29. února 2004 byl povýšen na arcibiskupa.[3]
Dne 27. července 2011 byl Svatým synodem potvrzen ve funkci představeného Spaso-Priluckého monastýru a Kirillo-Belozerského monastýru.[4]
Dne 30. května 2014 se stal biskupem pesočenským a juchnovským.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j Moskevský patriarchát
- ↑ Наречение и хиротония архимандрита Максимилиана (Лазаренко) во епископа Вологодского и Великоустюжского // Журнал Московской Патриархии. 1993. — № 4. — C. 36-38
- ↑ Его Святейшество удостоил наград ряд архиереев Русской Православной Церкви
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 27 июля 2011 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 30 мая 2014 года
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (rusky) Moskevský patriarchát