Přeskočit na obsah

Maréchal de camp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Maršál Francie.

Maréchal de camp[p 1] byla nejnižší generálská hodnost existující v armádě Francouzského království a první republiky přibližně od druhé poloviny 16. století do roku 1793, kdy byla nahrazena hodností général de brigade, a poté opět v obnoveném království mezi lety 18141848. Odpovídá přibližně hodnosti generálmajor současných armád. Vyšším hodnostním stupněm byl lieutenant-général des armées.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Označení maréchal de camp se v královském vojsku Francie objevilo za vlády Jindřicha II., v době války chambordské ligy,[p 2] pro postavení důstojníka, jehož povinností bylo asistovat velícímu generálu s velením vojsk v poli, zejména plánovat a organizovat výstavbu polních táborů, zajišťovat strážemi jejich bezpečnost a dohlížet na šikování vojsk před bitvou podle pokynů velícího generála. Tvořil tak spojovací článek mezi vojevůdcem a veliteli jednotlivých podřízených pluků (mestre de camp), přibližně v roli z níž se vyvinulo pozdější postavení náčelníka štábu.

Zpočátku se jednalo o funkční pověření, existující pouze po dobu jednotlivého polního tažení či válečné kampaně, ale postupně se vžilo, že jeho nositelé si titul zachovali i nadále, a v době vlády Jindřicha IV. tak bylo v roce 1610 stanoveno oficiálně. Jednalo se ale o převážně čestný titul a jeho nositeli po skončení tažení, pro něž byl původně jmenován, nezůstaly původní velitelské pravomoci.

V době vlády Ludvíka XIV. začala být, okolo roku 1660, hodnost maréchal de camp udělována jako první stupeň generálských hodností, nespojený výhradně s původním okruhem působnosti dříve vyhrazeným nositelům tohoto označení.

Po zrušení funkčního stupně brigadier des armées de roi[p 3] v roce 1788 nositelé hodnosti maréchal de camp většinou stáli v čele brigád.

V době Velké francouzské revoluce byla dekretem Konventu ze dne 21. února 1793 nahrazena hodností général de brigade.[1]

Po restauraci Bourbonů byla hodnost maréchal de camp obnovena, a zůstala zachována i během druhé krátké vlády Napoleona Bonaparta.[p 4] V jejím užívání pokračovala i armáda tzv. červencové monarchie, po jejímž pádu byla ve francouzské armádě opět nahrazena hodností général de brigade.

Hodnostní označení

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co bylo v roce 1744 ve francouzské armádě předepsáno pro generály v poli nošení stejnokrojů, příslušný předpis stanovil, že uniforma pro hodnost maréchal de camp sestává z modrého kabátce se zlatými knoflíky, obšitého zlatem protkávanou stuhou lemující jeho zapínání, rukávovou manžetu a chlopně kapes.[3] V říjnu 1786 byly jako další označení hodnosti zavedeny zlaté epolety se dvěma stříbrnými hvězdami,[p 5][4] podobně jako již od roku 1775 nosili maréchaux de camp kteří byli současně veliteli pluků nebo přičleněni k speciálním druhům vojsk[p 6][4] na příslušných plukovních uniformách.[p 7]

Další země

[editovat | editovat zdroj]

Podobně pojmenované odpovídající hodnosti užívaly v 17. a 18. století i armády španělská (španělsky Mariscal de Campo) a portugalská (portugalsky Marechal de Campo).

Ve vojscích německých zemí, včetně císařské armády Svaté říše římské, a armádách některých severských států, v tomto období s hodností maréchal de camp korespondovaly hodnosti Generalfeldwachtmeister a v armádě Britského commonwealthu a Anglie Sergeant Major General, jejichž nositelé původně plnili stejné povinnosti jako maréchal de camp, a které přibližně odpovídají pozdější hodnosti generálmajor, jež se z nich posléze vyvinula.

  1. Česky doslova „táborový“ či „polní maršál“, ale překlad není obvykle užíván, protože v češtině tradičně termín maršál označuje držitele nejvyšších hodností v hierarchii ozbrojených sil, a byl by zde tedy zavádějící.
  2. Zmínky o možné existenci označení existují již z doby posledního italského tažení Františka I., ale není doloženo, zda již šlo o formálně existující funkci.
  3. Nejednalo se o hodnost, ale o velitelské postavení vyššího důstojníka, který byl dočasně pověřen velením brigády jakožto taktického svazku více pluků, praporů či eskadron, a to bez ohledu na jeho regulérní hodnostní stupeň.
  4. Během této doby se neoficiálně užívala i hodnost général de brigade.[2]
  5. Dvě hvězdy byly nutné pro jejich odlišení od brigadýrů, jejichž postavení bylo označeno jednou hvězdou na epoletách náležejících jejich regulérní hodnosti, nejčastěji colonel či lieutenant-colonel.
  6. Buď ve stejné barevné kombinaci, anebo naopak stříbrné epolety se zlatými hvězdami v případě útvarů jejichž prýmky a knoflíky uniforem měly jako základní stříbrnou barvu.
  7. Podoba hodnostního označení zůstala zachována i po změně hodnosti na général de brigade (s výjimkou období let 1794–1800, kdy byly u generálů epolety oficiálně zcela zrušeny), a hodnost brigádního generála je ve francouzských ozbrojených silách stále označena dvěma hvězdami.[4]
  1. Décret de la Convention nationale č. ze dne 21. února 1793, Décret de la Convention nationale du 21 Février 1793, l'an ſecond de la République Françoiſe ; Rélatif à l'organiſation de l'Armée , & aux penſions de retraite & traitement de tout Militaire , de quelque grade qu'il ſoit (Projekt Gallica), § VI. [PDF, cit. 2016-02-22]. Dostupné online. (francouzsky)
  2. KOVAŘÍK, Jiří. Orlové Napoleonovy armády. 2. vyd. Třebíč: Akcent, 2005. ISBN 80-7268-356-X. Kapitola Příloha 1: Hodnostní stupně (grades) Francouzské armády v letech 1792-1815, s. 330. 
  3. CHARTRAND, René. Louis XV's Army (4): Light Troops and Specialists. Ilustrace Eugène Lelièpvre. 1. vyd. London: Osprey Publishing, 1997. 47 s. (Men-At-Arms; sv. 308). Dostupné online. ISBN 1-85532-624-8. Kapitola Generals, Staff and Specialist Officers, s. 21. (anglicky) 
  4. a b c DILLEMANN, Georges. Insignes des grades et des fonctions des officiers généraux [PDF]. Paris: Ministère de la défense [cit. 2016-02-22]. archivováno z originálu. Původní umístění [1]. (francouzsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PINARD, M. Chronologie Historique-Militaire, contenant l'Hiſtoire de la création de toutes les Charges, Dignités & Grades Militaires ſupérieurs ; de toutes les Perſonnes qui les ont poſſedées , ou qui y ſont parvenues depuis leur création juſqu'à préſent. Svazek VI: Contenant la promotion de Lieutenants généraux des armées du Roi, du 25. Juillet 1762. & les Maréchaux de camp depuis la création de cette Charge juſqu'en 1715. Paris: Claude Herissant, 1763. Dostupné online. Kapitola 9. Des Maréchaux de camp. (francouzsky) (Projekt Gallica: PDF). 
  • Maréchal de camp. In: DIDEROT, Denis; D'ALEMBERT, Jean le Rond. Encyclopédie ou Dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des métiers. Paris: André le Breton, 1751-1766. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02. Svazek 10. S. 93–94. (francouzsky) Archivováno 2. 7. 2020 na Wayback Machine.
  • DE LOSTELNEAU, Colbert. Le Maréschal de Bataille. Contenant le maniment des armes. Les évolutions. Pluſieurs bataillons, tant contre l'infanterie que contre la cavalerie. Paris: Estienne Migon pour Anthoine de Sommaville, 1647. 459 s. Dostupné online. (francouzsky) (Projekt Gallica: PDF). 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • SAMEK, Jakub. Hodnostní stupně francouzské armády let 1786-1815 II. [online]. Austerlitz.org, 2006-08-21 [cit. 2016-02-22]. Dostupné online.