Martin Guillaume Biennais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martin Guillaume Biennais
Portrét M. G. Biennaise (1835) François Antoine Léon Fleury
Portrét M. G. Biennaise (1835)
François Antoine Léon Fleury
Narození29. dubna 1764
Francie La Cochère Francie
Úmrtí27. března 1843
Francie Paříž, Francie
Místo pohřbeníPère Lachaise
Národnostfrancouzská
Povolánízlatník, stříbrník
ebenista, marketér
Manžel(ka)Marie-Anne Gaudin
Významná dílaKoruna, žezlo a meč pro Napoleona
OceněníRytíř Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Guillaume Biennais (29. dubna 1764 La Cochère27. března 1843 Paříž) byl francouzský zlatník, stříbrník a marketér, činný zejména ve službách císaře Napoleona Bonaparte, jeho manželek a později pro bavorský královský dvůr.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1788 se přestěhoval do Paříže, kde se zpočátku živil obchodováním. Vyučil se zlatníkem, ale významné zakázky získal až po odeznění revoluce, za Napoleonova vzestupu a císařství.

Kromě korunovačních klenotů, stříbrného nádobí, šperků, zbraní a designu porcelánu se věnoval výrobě ebenového nebo mahagonového nábytku s konstrukcí ze zlaceného bronzu a s intarziemi ze slonoviny.

Patřil k nejlepším stříbrníkům francouzského klasicismu a empíru. Společně s Jeanem-Baptistem Claudem Odiotem byl tvůrcem napoleonského empírového stříbra a jeho nejplodnějším realizátorem. Z korunovačních klenotů pro Napoleona vytvořil vavřínový věnec, korunu, hvězdu s kolanou řádu Čestné legie, královské jablko a tzv. ruku spravedlnosti.

Dříve byl považován za autora stříbrné kolébky pro římského krále Napoleona II.–Orlíka, kterou svými puncy označili jeho konkurenti Jean-Baptiste Claude Odiot a Pierre-Philippe Thomire[1]. Všechna ostatní díla si navrhoval sám a prováděla je jeho dílna. Poslední roky života strávil ve své venkovské rezidenci La Verrière. Zemřel v Paříži, obklopen svými dětmi.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Císařská koruna Napoleona Bonaparta, zvaná koruna Karla Velikého, Louvre
  • Císařské žezlo, zvané "Ruka spravedlnosti", Louvre
  • Zlatý vavřínový věnec Napoleona Bonaparta; nedochoval se
  • Řád čestné legie s kolanou
  • Koruna císařovny Josefíny
  • Postel s iniciálou císařovny Josefíny, zámek Malmaison
  • Athénienne – ebenový toaletní stolek císaře Napoleona se stříbrným umyvadlem a konvicí na vodu, Louvre (zakoupen v aukci Sotheby's roku 2016)
  • Necesér císaře Napoleona - cestovní kufřík s psací soupravou
  • Meč císaře Napoleona, využitý v bitvě u Slavkova, zlacený bronz a ocel; Muzeum armády, Invalidovna Paříž
  • Bavorské královské korunovační klenoty (2 koruny, žezlo, jablko, meč s pochvou), Královská rezidence Mnichov
  • Kabinet pro sbírku medailí krále Ludvíka XV., kterou uspořádal Dominique Vivant Denon - ebenová skříňka ve tvaru staroegyptského pylonu s intarziemi ze slonoviny

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Guillaume Biennais na anglické Wikipedii.

  1. Anne Dion-Tenenbaum, Une table de toilette de Martin Guillaume Biennais, Grande Galerie, Paříž, březen 2017, s. 21.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anne Dion-Tenenbaum, L'Orfèvre de Napoléon, vydal Réunion des musées nationaux, Paříž 2003, 109 stran, ISBN 978-2-71184-586-6.
  • Étienne Jean Delécluze:Louis David, son école et son temps. Vydal Didier Paříž 1855; reprint Paris 1983, ISBN 2-86589-009-0, dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]