Markus Korkiakoski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Markus Korkiakoski
Narození4. března 1992 (32 let)
Yli-Ii
Povoláníhokejista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Markus Korkiakoski (* 4. března 1992 Yli-Ii) je finský lední hokejista hrající na postu útočníka.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

S ledním hokejem začínal ve finském celku Kiekko-Ketut. Mládežnická a juniorská léta své sportovní kariéry strávil v kádru Kärpätu Oulu. Během sezóny 2011/2012 si prvně zahrál i za mužský výběr, když byl z Kärpätu zapůjčen na hostování do Kiekko-Laser. Rovněž sezónu 2012/2013 odehrál především za juniory Kärpätu, nicméně po zbývající část hostoval v Kajaaninu Hokki. Kompletně po celý ročník 2013/2014 hostoval v LeKi. Před sezónou 2014/2015 přestoupil do Kajaaninu Hokki, odkud na dvě utkání hostoval v IPK. I další ročníky hrál soutěžní utkání v dresu klubu z Hokki, až před sezónou 2017/2018 přestoupil do Hermes. Během ročníku odehrál jedno utkání jako člen kádru celku z Hokki a pak přestoupil do francouzského Étoile noire de Strasbourg hrajícího Ligue Magnus.[1] Po sezóně opět změnil své působiště, když se přesunul do České republiky, do celku HC Stadion Litoměřice,[2] odkud jedno utkání v ročníku 2018/2019 hostoval v litvínovské Vervě. Další sezónu (2019/2020) kompletně strávil v Litoměřicích a ačkoliv mu vedení klubu nabízelo prodloužení spolupráce, jejich přání nevyslyšel.[3] Od sezóny 2020/2021 hraje za HC RT TORAX Poruba 2011.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Markus Korkiakoski [online]. Elite prospects.com [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  2. DANĚK, Jan. Z Korkiakoskiho se stal v Česku profík: Vše předčilo moje očekáván. iDNES.cz [online]. 2019-11-09 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  3. PROŠEK, Jan. Velká ztráta! Markus Korkiakoski končí v Litoměřicích. Deník [online]. 2020-04-11 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  4. HEKELE, David. Poruba dál významně posiluje! Do útoku přichází produktivní Fin Korkiakoski. Deník [online]. 2020-05-09 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]