Marija Spiridonova
| Marija Spiridonova | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16.jul. / 28. října 1884greg. Tambov |
| Úmrtí | 11. září 1941 (ve věku 56 let) Orel |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Povolání | revolucionářka a politička |
| Politická strana | Left Socialist-Revolutionaries |
| Choť | Ilya Mayorov |
| Funkce | člen Všeruského ústavodárného shromáždění (1918) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marija Spiridonova, česky také Marie Spiridonová, rusky Мари́я Алекса́ндровна Спиридо́нова (16. října 1884 Tambov – 11. září 1941 Orel), byla ruská revolucionářka, členka ústředního výboru Strany socialistů-revolucionářů.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Tambově v rodině kolegiátního tajemníka. V roce 1902 absolvovala tambovské ženské gymnázium. Působila jako písařka na zemském vrchnostenském sněmu. Vstoupila do místní organizace sociálních revolucionářů a přidala se k bojové četě strany. V březnu 1905 byla zatčena za účast na demonstraci, ale brzy byla propuštěna.
Dne 16. ledna 1906 provedla na nádraží v Borisoglebsku atentát na zástupce tambovského gubernátora Gavriila Nikolajeviče Luženovského, který na následky útoku 10. února 1906 zemřel. Spiridonova byla při útoku chycena a o dva měsíce později odsouzena k smrti. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu byl trest změněn na nevolnictví, které si musela odpykat na Sibiři. Byla propuštěna v rámci všeobecné amnestie po únorové revoluci v roce 1917.[1]
Spiridonova byla pro spolupráci Strany socialistů-revolucionářů s bolševiky, a to jak před říjnovou revolucí, tak po ní (až do brestlitevského míru). Dne 6. července 1918 vedla povstání levých eserů proti bolševikům.
Spiridonova byla popravena dne 11. září 1941, a to v Medveděvském lese u Orla.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marija Alexandrowna Spiridonowa na německé Wikipedii a Спиридонова, Мария Александровна na ruské Wikipedii.
- ↑ ANEMONE, Anthony. Just Assassins: The Culture of Terrorism in Russia. [s.l.]: Northwestern University Press 342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8101-2692-3. (anglicky) Google-Books-ID: 6exnFbzCDEcC.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Weggesperrt. Frauen im Gulag, Berlin, K. Dietz, 2009, S. 413
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marija Spiridonova na Wikimedia Commons - Emma Goldman – Maria Spiridonowa (1922)
