Marie Bradíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Bradíková
Marie Rašnerová
Osobní údaje
Datum narození4. dubna 1954 (70 let)
Místo narozeníGottwaldov ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
PřezdívkaMajka
Sportovní údaje
KlubTJ Gottwaldov (1966-74)
TrenéřiJosef Liška (Gott.)
Petr Přikryl (Gott.)
Jan Perek (Gott., repr.)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylkraul
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Bradíková provdaná Rašnerová (* 4. dubna 1954 Gottwaldov) je bývalá československa sportovní plavkyně, civilním povoláním dentistka.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Plavat se naučila relativně pozdě v 10 letech.[1] Byla mimořádně sportovně nadaná a ve 12 letech se dostala do experimentální plavecké třídy 7.E 1. základní školy v Gottwaldově (dnes Zlín), která úzce spolupracovala s plaveckým oddílem TJ Gottwaldov.[2] Připravovala se pod vedením Josefa Lišky a po jeho odchodu v roce 1969 s trenérem Petrem Přikrylem. Specializovala se na plaveckou techniku kraul.[3]

Pozornost na sebe upoutala začátkem letní sezony 1969, kdy na závodech v slovenských Bojnicích porazila olympioničku a rekordwoman Oľgu Kozičovou na její nejsilnější trati 200 m volným způsobem.[4]

V roce 1970 zazářila na srpnovém mistrovství republiky třemi individuálními tituly na 100 m a 200 m a 400 m a byla na základě divoké karty (těsně nesplnila limity) nominována na zářijové mistrovství Evropy v Barceloně. S trenérem Přikrylem dostala za úkol zaměřit se v závěrečné přípravě na sprint, aby pomohla polohové štafetě k nejlepšímu možnému výsledku.[5] Oľga Kozičová totiž laborovala s vleklým onemocněním. V Barceloně startovala na všech kraulerských tratích 100 m, 200 m, 400 m a 800 m. Podařilo se ji vyladit formu a na 400 m volný způsob jí jen těsně osobním rekordem 4:48,3 unikla účast ve finále. Na 800 m volný způsob se jako první žena z Československa dostala pod 10 minut (9:59,1). S polohovou štafetou na 4×200 m byla diskvalifikována po chybné předávce.[6]

V roce 1971 její výkonnost stále stoupala. Na evropském poháru koncem srpna zlepšila časem 4:45,9 starý československý rekord Oľgy Kozičové na 400 m volný způsob o více než sekundu.[7] Byla typem závodnice, která umí plavat své osobní rekordy na důležitých sportovních akcích. K evropské a světové špičce jí však stále několik sekund chybělo. V závěru letní sezóny 1971 si postěžovala: "Podívejte se na Nizozemsku Hansje Bunschotenovou. Loni jsem s ní plavala čtyřstovku v Nizozemsku, prakticky celou trať jsem se jí dívala do tváře. Porazila mě o kousek. Za rok si z ničeho nic vyletí o 15 vteřin, my to škudlíme po jedné, po dvou."[8]

V olympijské roce 1972 její výkonnost začala stagnovat a klesat. Na přelomu roku 1971/1972 prodělala těžkou virózu a v zimní sezóně nestačila na nový objev, pardubickou plavkyni Lenku Churáčkovou. Přes jaro se její výsledky nezlepšovaly a v letní sezóně nesplnila nominační kritéria pro start na olympijské hry v Mnichově.

Po maturitě v roce 1973 šla studovat zubní lékařství do Olomouce a skončila s vrcholovou plaveckou přípravou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Naše pravda. 1969-7-25, s. 6. 
  2. Československý sport. 1969-8-21, s. 4. 
  3. Naše pravda. 1969-6-9, s. 8. 
  4. Naše pravda. 1969-2-11, s. 6. 
  5. Československý sport. 1970-8-6, s. 7. 
  6. Československý sport. 1970-9-12, s. 1. 
  7. Československý sport. 1971-8-30, s. 3. 
  8. Československý sport. 1971-9-2, s. 2.