Marie Šachová
| Marie Šachová | |
|---|---|
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1950 – 1952 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSL |
| Narození | 25. ledna 1913 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marie Šachová (25. ledna 1913 Praha – ???[1]) byla česká a československá politička Československé strany lidové a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Po obecné a měšťanské škole studovala obchodní akademii v Praze 10 a pracovala pak jako kancelářská praktikantka u firmy O. F. Hess v Praze-Karlíně. Od roku 1929 byla členkou ČSL. Během únorového převratu v roce 1948 patřila k frakci, která v ČSL převzala moc a která lidovou stranu proměnila na loajálního spojence komunistického režimu. Vyšších stranických funkcí dosáhla až po roce 1948, kdy se zařadila mezi hlavní osobnosti ženského hnutí uvnitř strany (předsedkyně žen ČSL).[2] V roce 1948 se uvádí jako choť úředníka, bytem Praha IV.[3]
Po volbách v roce 1948 byla zvolena do Národního shromáždění za ČSL ve volebním kraji Praha. Mandát nabyla dodatečně v červenci 1950 jako náhradnice poté, co rezignoval poslanec Adolf Vodáček. V parlamentu zasedala do června 1952, kdy rezignovala a nahradila ji Anděla Sukupová.[4]
Její kariéra v „obrozené“ (prokomunistické) ČSL brzy skončila. 26. března 1952 byla vyloučena ze strany a z poslaneckého klubu poté, co jednání Josefa Plojhara označila za buržoazní přežitek. Její vyloučení bylo odůvodněno následovně: „Pro nemožnost použití Marie Šachové pro politickou práci v určeném ji volebním kraji, pro pohoršení budící způsob soukromého života (střídání partnerů), jakož i porušení stranické kázně a zanedbávání svých povinností jako poslankyně ve volebním kraji jí přiděleném...“ 21. června 1952 byla donucena vzdát se poslaneckého mandátu. V roce 1968 neúspěšně usilovala o plnou rehabilitaci, ale do politiky se už nevrátila. Bližší údaje o jejích dalších osudech nejsou známy.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Marie Šachová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 255.
- ↑ Rudé právo, 12. 5. 1948, s. 3.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.