Mariano Hugo Windisch-Graetz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mariano Hugo Windischgrätz)
Mariano Hugo z Windisch-Grätze
Kníže z Windisch-Graetz
(mladší Weriandova linie)
Úřadující
Ve funkci od:
1. listopadu 1976
PředchůdceMaximilián Antonius Windisch-Graetz
Velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovinsku
Úřadující
Ve funkci od:
2009
Velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovensku
Ve funkci:
2003 – 2009

Narození27. července 1955 (68 let)
Terst
ÚmrtíTerst
ItálieItálie Itálie
ChoťSofie Františka Habsbursko-Lotrinská (od 1990)
RodičeMaxmilián z Windisch-Grätze a Maria Luisa Serra di Carafa di Gerace
DětiMaximilian Hugo Windischgrätz
Alexis Ferdinando zu Windisch-Graetz
Larissa Marie z Windisch-Grätze
Profesediplomat
OceněníRytíř velkého kříže Řádu Božího hrobu (1987)
Řád zlatého rouna
velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite
Řád Zvěstování
CommonsMariano Hugo, Prince of Windisch-Graetz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariano Hugo, kníže z Windisch-Graetze (německy Mariano Hugo Fürst zu Windisch-Graetz; * 27. července 1955, Terst)[1] je současnou hlavou mladší Weriandovy linie knížecího rodu Windischgrätzů, papežský šlechtic, velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů a člen Rady velmistra Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Je prvorozeným synem knížete Maximiliána Antonia z Windisch-Graetze (1914–1976) a Doni Marie Luisy Serra Caraffa d´Andria (1921–2008), má tři sourozence, sestry Irmu (* 1951) a Maxmiliánu (* 1952) a bratra Manfreda (* 1963).

Po studiích na římské koleji školských bratří studoval na buckinghamské univerzitě, kde v roce 1975 získal univerzitní diplom ve filosofii, ekonomice a politických vědách. 11. února 1990 se v Salzburgu oženil se Sophií Habsbursko-Lotrinskou (* 19. leden 1959), dcerou Ferdinanda z Kyburgu (synovec císaře Karla I.) a Heleny z Törring-Jettenbachu. Páru se narodily tři děti, druhorozený Alexis zemřel tragicky při autonehodě ve věku 19 let. Rodina žije v Itálii, má svůj dům v Římě a palác v Sant'Angelo d'Alife v Kampánii.

V roce 1987 jej papež Jan Pavel II. jmenoval šlechticem Jeho Svatosti. V letech 20032009 byl velvyslancem Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovensku, od roku 2009 je řádovým velvyslancem ve Slovinsku. Kardinál Fernando Filoni jej 9. června 2021 jmenoval členem Rady velmistra Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského, jehož členem je v hodnosti komtura s hvězdou od roku 1980.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 465. 
  2. KOENIG, Marlene Eilers. Royal Musings: Prince Alexis Ferdinando of Windisch-Graetz in car accident [online]. 2010-02-08 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  3. Grab Windisch-Graetz. Rom-Forum [online]. 2019-03-27 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. (německy) 
  4. Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XIX, "Windisch-Graetz" (Limburg an der Lahn: C.A. Starke, 2011), 431, 434–436.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]