Maják Vardø
| Maják Vardø Vardø fyr | |
|---|---|
 | |
| Lokace | Vardø, Barentsovo moře, Norsko |
| Souřadnice | 70°23′20,04″ s. š., 31°9′29,88″ v. d. |
| Konstrukce | dřevo |
| První stavba | 1896 |
| Automatizován | 1991 |
| Označení/Konfigurace | Admiralty L4210 ARLHS NOR-267 NGA 14616 NF- 9685 |
| Výška | 20 m |
| Intenzita | 1 809 000 cd |
| Dosah | 23 nm (43 km) |
| Charakteristika | Fl W 30s. |
 | |
Maják Vardø (norsky: Vardø fyr) je pobřežní maják, který stojí na severním pobřeží ostrova Hornøya nad přístavem Vardø oblasti Vardø v kraji Finnmark v Norsku. Je to nejvýchodněji položený maják Norska.[1][2][3]
Maják je činný od 12. srpna do 24. dubna v období polární noci.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Maják byl založen v roce 1896. V období druhé světové války byl zničen a obnoven v roce 1951. V roce 1991 byl maják automatizován a ukončena stálá přítomnost obsluhy.[5]
V roce 1976 byl instalován Nautofon.[3]
Maják je ve správě Norské pobřežní správy, je dostupný pouze lodí.[6]
Maják se nachází v přírodní rezervaci.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Na bílé betonové základně je postavena pyramidální dřevěná věž s ochozem a lucernou nahoře .[7] K majáku patří dům strážce majáku a hospodářské a technické budovy. Věž je krytá eternitovými deskami, lucerna je válcová z litiny. Věž má bílý nátěr, lucerna je červená. V lucerně byla Fresnelova čočka nahrazena reflektorem PRB.
Pro vysokou kulturní a architektonickou hodnotu je maják od roku 1998 kulturní památkou.[7]
Maják v umění
[editovat | editovat zdroj]Norský malíř Peder Balke namaloval v roce 1855 obraz Maják na norském pobřeží (norsky: Fyr på den norske kyst) známý spíše pod názvem Maják Vardø. Protože obraz pochází z doby, kdy ve Vardø nebyl maják, není zachycen maják historický ani současný. Obraz zachycuje romantickou dramatizaci přírodních sil.
V letech 1975–1987 byla rytina obrazu tištěna na tisíci korunových norských bankovkách.
Data
[editovat | editovat zdroj]- výška světla 77,2 m n. m.
- dosvit 23 námořních mil
- záblesk bílého světla v intervalu 30 sekund
- sektor 126°–30°
- svítivost 1 809 000 cd
označení
- Admiralty: L4210
- ARLHS: NOR-267
- NGA: 14616
- NF: 9685
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Původní maják -
Maják na ostrově Hornøya -
Pohled na přístav Vardø a ostrov Hornøya -
Obraz Pedera Balkeho Maják na norském pobřeží.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vardø Lighthouse na anglické Wikipedii a Phare de Vardø na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Lighthouses of Norway: Vadsø Area. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné online.
- ↑ VARDØ FYRSTASJON. www.fyr.no [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-01. (norsky (bokmål))
- ↑ a b Vardø fyr. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
- ↑ a b PUB. 115 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 Archivováno 7. 10. 2018 na Wayback Machine. s. 189 Vardø
- ↑ KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2012. Bergen: Fagbokforl 757 s. ISBN 9788245013542, ISBN 8245013544. OCLC 1028367872
- ↑ The Norwegian list of lights. The Norwegian list of lights [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-18. (norsky)
- ↑ a b Kulturminneside | Kulturminnesøk. kulturminnesok.no [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Seznam majáků v Norsku Vardøy, Vardø
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bjørkhaug, Birger og Poulsson, Svein (1987). Norges fyr – Fra Stad til Grens-Jakobselv. 2. Oslo: Grøndahl. ISBN 8250408543.
- Ellingsen, Eli Johanne (2012): "Ishavsfyr", Trondheim, ISBN 978-82-519-2858-8
- Fyrentreprenørene, Fyrhistorisk årbok 2002
- KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2014. Bergen: Fagbokforl 800 s s. Dostupné online. ISBN 9788245015959, ISBN 8245015954. OCLC 1028440656, Seznam majáků, norsky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maják Vardø na Wikimedia Commons
