Maják Vardø

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maják Vardø
Vardø fyr
VardøFyr.jpg
Lokace Vardø, Barentsovo moře, Norsko
Souřadnice
Konstrukce dřevo
První stavba 1896
Automatizován 1991
Označení/Konfigurace Admiralty L4210
ARLHS NOR-267
NGA 14616
NF- 9685
Výška 20 m
Intenzita 1 809 000 cd
Dosah 23 nm (43 km)
Charakteristika Fl W 30s.

Maják Vardø (norsky: Vardø fyr) je pobřežní maják, který stojí na severním pobřeží ostrova Hornøya nad přístavem Vardø oblasti Vardø v kraji Finnmark v Norsku. Je to nejvýchodněji položený maják Norska.[1][2][3]

Maják je činný od 12. srpna do 24. dubna v období polární noci.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Maják byl založen v roce 1896. V období druhé světové války byl zničen a obnoven v roce 1951. V roce 1991 byl maják automatizován a ukončena stálá přítomnost obsluhy.[5]

V roce 1976 byl instalován Nautofon.[3]

Maják je ve správě Norské pobřežní správy, je dostupný pouze lodí.[6]

Maják se nachází v přírodní rezervaci.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Na bílé betonové základně je postavena pyramidální dřevěná věž s ochozem a lucernou nahoře .[7] K majáku patří dům strážce majáku a hospodářské a technické budovy. Věž je krytá eternitovými deskami, lucerna je válcová z litiny. Věž má bílý nátěr, lucerna je červená. V lucerně byla Fresnelova čočka nahrazena reflektorem PRB.

Pro vysokou kulturní a architektonickou hodnotu je maják od roku 1998 kulturní památkou.[7]

Maják v umění[editovat | editovat zdroj]

Norský malíř Peder Balke namaloval v roce 1855 obraz Maják na norském pobřeží (norsky: Fyr på den norske kyst) známý spíše pod názvem Maják Vardø. Protože obraz pochází z doby, kdy ve Vardø nebyl maják, není zachycen maják historický ani současný. Obraz zachycuje romantickou dramatizaci přírodních sil.

V letech 1975–1987 byla rytina obrazu tištěna na tisíci korunových norských bankovkách.

Data[editovat | editovat zdroj]

zdroj[4][1][8]

  • výška světla 77,2 m n. m.
  • dosvit 23 námořních mil
  • záblesk bílého světla v intervalu 30 sekund
  • sektor 126°–30°
  • svítivost 1 809 000 cd

označení

  • Admiralty: L4210
  • ARLHS: NOR-267
  • NGA: 14616
  • NF: 9685

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vardø Lighthouse na anglické Wikipedii a Phare de Vardø na francouzské Wikipedii.

  1. a b Lighthouses of Norway: Vadsø Area. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. 
  2. VARDØ FYRSTASJON. www.fyr.no [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-01. (norsky – bokmål) 
  3. a b Vardø fyr. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky) 
  4. a b PUB. 115 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 Archivováno 7. 10. 2018 na Wayback Machine s. 189 Vardø
  5. KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2012. Bergen: Fagbokforl 757 s s. ISBN 9788245013542, ISBN 8245013544. OCLC 1028367872 
  6. The Norwegian list of lights. The Norwegian list of lights [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (norsky) 
  7. a b Kulturminneside | Kulturminnesøk. kulturminnesok.no [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (norsky) 
  8. Seznam majáků v Norsku Vardøy, Vardø

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bjørkhaug, Birger og Poulsson, Svein (1987). Norges fyr – Fra Stad til Grens-Jakobselv. 2. Oslo: Grøndahl. ISBN 8250408543.
  • Ellingsen, Eli Johanne (2012): "Ishavsfyr", Trondheim, ISBN 978-82-519-2858-8
  •  Fyrentreprenørene, Fyrhistorisk årbok 2002
  • KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2014. Bergen: Fagbokforl 800 s s. Dostupné online. ISBN 9788245015959, ISBN 8245015954. OCLC 1028440656, Seznam majáků, norsky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]