Maják Kjølnes
| Maják Kjølnes Kjølnes fyr | |
|---|---|
 | |
| Lokace | Varanger, Barentsovo moře, Norsko |
| Souřadnice | 70°51′10″ s. š., 29°14′10″ v. d. |
| Konstrukce | beton |
| Datum prvního svícení | 1. srpna 1916 |
| První stavba | 1916, (1949) |
| Automatizován | 1994 |
| Označení/Konfigurace | Admiralty L4180 ARLHS NOR-138 NGA 14548 NF- 9633 |
| Výška | 22 m |
| Intenzita | 290 000 cd |
| Dosah | 15 nm (28 km) |
| Charakteristika | Fl (3) W 40s. |
 | |
Maják Kjølnes (norsky: Kjølnes fyr) je pobřežní maják, který se stojí na pobřeží poloostrova Varanger v oblasti Berlevåg v kraji Finnmark v Norsku. Maják se nachází asi 4 km východně od vesnice Berlevåg.[1][2][3]
Maják je činný od 12. srpna do 24. dubna v období polární noci.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Maják byl založen v roce 1900, byl to primitivní maják na kerosin s dosvitem do 7,2 nm. V roce 1916 byl postaven nový litinový maják, stavba byla přerušena první světovou válkou. Na majáku bylo rozsvíceno první světlo 1. srpna 1916 a druhé hlavní až v říjnu 1918. Maják byl vysoký 20,8 metrů. Vysílal tři záblesky v intervalu 15 sekund. V období druhé světové války byl zničen a obnoven v letech 1947, v roce 1949 elektrifikován s napojením na dieselgenerátor, v roce 1957 byl napojen na elektrickou síť. V roce 1989 byl maják automatizován, ale obsluha byla až do roku 1994, kdy byl plně automatizován.[5] Maják byl od roku 1994 využíván jako penzion.
Maják je vybaven radarem, jehož racon vysílá signál písmeno K (− • − Morseovy abecedy), dosah 18 nm.
Maják je ve správě Norské pobřežní správy.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Betonová hranolová patrová věž s lucernou. Nový maják byl postaven podle návrhů architektů Gudolfa Blakstada a Hermana Munthe-Kaase.[7] K majáku patří obytné a hospodářské budovy, strojovna, garáž pro dvě lodi a přístav. Maják byl vybaven Fresnelovou čočkou, která byla nahrazena světlometem. Věž je bílá, lucerna je červená.
Pro vysokou kulturní a architektonickou hodnotu je maják od roku 1998 kulturní památkou.[7]
Data
[editovat | editovat zdroj]- výška světla 25,7 m n. m.
- dosvit 15 námořních mil
- bílé světlo, tři záblesky v intervalu 40 sekund
- svítivost 290 000 cd
označení
- Admiralty: L4180
- ARLHS: NOR-138
- NGA: 14548
- NF: 9633
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Stanice Kjølnes -
Maják -
Stanice Kjølnes
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kjølnes fyr na norské (bokmål) Wikipedii a Phare de Kjølnes na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Lighthouses of Norway: Vadsø Area. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné online.
- ↑ KJØLNES FYRSTASJON. www.fyr.no [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-26. (norsky)
- ↑ Kjølnes fyr. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
- ↑ a b PUB. 115 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 Archivováno 7. 10. 2018 na Wayback Machine. s. 188 Kjolnes
- ↑ KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2012. Bergen: Fagbokforl 757 s. ISBN 9788245013542, ISBN 8245013544. OCLC 1028367872
- ↑ The Norwegian list of lights. The Norwegian list of lights [online]. [cit. 2018-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-18. (norsky)
- ↑ a b Kjølnes fyrstasjon. kulturminnesok.no [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Seznam majáků v Norsku Kjølnes
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bjørkhaug, Birger og Poulsson, Svein (1987). Norges fyr – Fra Stad til Grens-Jakobselv. 2. Oslo: Grøndahl. ISBN 8250408543.
- Ellingsen, Eli Johanne (2012): "Ishavsfyr", Trondheim, ISBN 978-82-519-2858-8
- Fyrentreprenørene, Fyrhistorisk årbok 2002
- KYSTVERKET, utgitt av. Norsk fyrliste 2014. Bergen: Fagbokforl 800 s s. Dostupné online. ISBN 9788245015959, ISBN 8245015954. OCLC 1028440656, Seznam majáků, norsky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maják Kjølnes na Wikimedia Commons
