Mahákášjapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mahákášjapa
Mahakashyapa.JPG
Narození 550 př. n. l.
Úmrtí 549 př. n. l. (ve věku 0–1 let)
Následovník Gautama Buddha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahákášjapa (sanskrt; v páli Mahákássapa, čínsky 摩訶迦葉, česky Kášjapa Veliký nebo Velký Kášjapa), někdy nazývaný jen Kášjapa, byl jeden z předních žáků Buddhy Šákjamuniho. V zenu je Mahákášjapa považován za 1.patriarchu, v čínských klášterech se jeho socha nachází po Buddhově pravici.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Za života Buddhy[editovat | editovat zdroj]

Mahákášjapa prý žil se svou chotí dvanáct let asketickým životem a v naprosté cudnosti. Jakmile se setkal s Buddhou, okamžitě se stal jeho žákem.[2] Pomáhal mu v šíření nauky a byl znám především svou přísnou askezí. I když mu Buddha Šákjamuni mnohdy nabízel, aby někdy od své askeze upustil a přijal pozvání do domu některého stoupence z laické obce, Mahákášjapa vždy odmítl.[3] Jakmile Buddha umřel, jeho tělo položené na hranici se nepodařilo zapálit. Jakmile dorazil i Kášjapa, hranice vzplála.

První buddhistický koncil[editovat | editovat zdroj]

Po Buddhově smrti se Mahákášjapa ujal vedení sanghy. Byl zastáncem přísného dodržování vinajanových zásad. Necelý rok po Buddhově smrti svolal první buddhistický koncil, jelikož nebyl spokojen s dodržováním řádových pravidel, zejména co se týše mnichů ve Vaišálí.

Na koncilu došlo k roztržce mezi ním a Ánandou. Mahákášjapa vyčítal Ánandovi, že doposud nedosáhl stavu arhata, i když se koncilu účastnili prakticky samí arhati. Dále mu vyčítal, že se zasloužil o založení řádu mnišek, když o něj prosil kvůli své matce samotného Buddhu. Ánanda dále nechtěl po Buddhovi Šákjamunim přesné instrukce ohledně vinajapitaky. Mělo to za následek pozdější nedodržování řádových pravidel a štěpení hnutí. Poslední věcí se Ánanda provinil v Kášjapových očích tím, že nepožádal Buddhu o to, aby si prodloužil život. Na koncilu se Mahákášjapa dotazoval Ánandy na Buddhovy promluvy, z čehož vznikl první oddíl Tipitaky (sa. Tripitaka) Suttapitaka (sa. Sútrapitaka). Systematicky kladl otázky také mnichu Upálimu. Z jeho odpovědí vznikla druhá část Tripitaky, Vinajapitaka.

Čekání na Maitréju[editovat | editovat zdroj]

Podle tradice byl Mahákášjapa pohřben ve stavu hlubokého samádhi do hory, kde očekává příchod buddhy příštího věku, Maitréji. Má tam Šákjamuniho roucho, které mu předá.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 273. 
  2. MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-410-4. S. 66. 
  3. ZOTZ, Volker. Buddha. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1995. ISBN 80-85885-72-7. S. 91. 
  4. LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-86598-54-3. S. 74. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]