Měřický náčrt
Měřický náčrt je náčrt, na který zaznamenává zeměměřič výsledky svých měření a šetření. Jsou jen přibližným obrazem menší části zemského povrchu. Je spolu se záznamem měřených hodnot úhlů, délek a převýšení základním zdrojem informací nezbytných pro vyhotovení předem určeného druhu geodetické dokumentace. Za geodetickou dokumentaci se považuje např. geometrický plán, protokol o vytyčení nebo dokumentace skutečného provedení stavby. Je vytvořený na podkladě náčrtu zjišťování průběhu hranic, který je zvětšenou kopií stávající katastrální mapy.[1]
Důležité je, aby bylo možné zapsat a zobrazit v náčrtu všechny potřebné údaje. Obsahují grafické a někdy také číselné vyjádření výsledků podrobného měření polohopisu.
Měřický náčrt zahrnuje:
- Seznam souřadnic daných bodů
- Zápisník podrobných měření
- Všechny výsledky podrobného měření, které slouží k výpočtu souřadnic podrobných bodů a k jeho kontrole, k popisu mapy, k sestavené písemného operátu evidence nemovitostí a další.
Druhy měřických náčrtů[editovat | editovat zdroj]
a) Rámové
Vznikají postupným dělením mapového listu rovnoběžkami se sekčními čárami na čtvrtiny nebo šestnáctiny plochy listu až k vhodnému měřítku podle potřeby zobrazovaných podrobností. Náčrty se orientuje většinou k severu a zobrazení je souvislé.[2]
b) Blokové
Ohraničují se uličními čarami, vlastnickými nebo užívacími hranicemi nebo měřickými přímkami tak, aby zobrazovaly ucelenou skupinu pozemků (např. blok domu nebo jeho část). Blokové čáry se orientují přibližně k severu a zobrazení je ostrůvkovité.[2]
c) Kódové
Při tomto postupu se v průběhu měření u bodů zadávají krátké, většinou znakové kódy, které určují, co který bod znamená. Po načtení seznamu souřadnic s kódy může vzniknout podstatná část kresby, v grafickém prostředí se doplní části, které nelze nakódovat nebo které by se kódovaly obtížně.
Kódové měřické náčrty mají různé úrovně kódování:
- Kódování v terénu vyžaduje určitou představivost.
- Pouze bodové objekty, u kterých se kódují jen bodové objekty, které se v mapě zobrazují jako značky. Jsou to např. strom, šachty apod.
- U bodových a liniových objektů bez spojování se kódují pouze bodové objekty.
- U bodů liniových objektů se zadávají pouze kódy bez určení počátku linie.
- V případě jednoduché kresby se kódují bodové i liniové objekty. Vznikne tím jednoduchá kresba se značkami a spojnicemi mezi body.
- U pokročilé stavby se kromě základních kódů určujících typ objektu zadávají řídící kódy, které ovlivňují způsob vykreslení.
Zjišťování průběhu hranic[editovat | editovat zdroj]
Podrobnému měření předchází zjišťování průběhu hranic. Zjišťování průběhu hranic projednává komise. Komise je složená z předsedy, ze zástupců obce a orgánů zemědělského a lesního půdního fondu. Ke zjišťování průběhu hranic se předem přizvou vlastníci, kteří se dotýkají obvodu pozemkové úpravy. Tito vlastníci vždy obdrží pozvánku týden předem. O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše komise protokol.
Jestliže lomové body odpovídají zobrazení v katastrální mapě, značí se červenou barvou, pokud však nesouhlasí s katastrální mapou, označí se mapovou značkou sporné hranice. Vlastnické hranice se v náčrtu značí černou tlustou čárou.
a) Hranice se rozlišují na:
- Hranice vlastnické
- Hranice druhů pozemků, kde patří vnější obvody budov a způsob využití nemovitosti
- Hranice katastrálního území a hranice správní jednotky
b) Komise prověřuje:
- Jméno a adresu trvalého bydliště vlastníka
- IČO, RČ fyzické osoby
- Druh pozemku
- Způsob využití nemovitosti
- Popisné nebo evidenční číslo budovy
- Místní a pomístní název
- Další prvky polohopisu
c) Náčrt zjišťování průběhu hranic
Podkladem jsou kvalitní zvětšeniny katastrální mapy nebo grafického přehledu parcel ve zjednodušené evidenci. Používá se vhodné měřítko 1:1000 až 1:2000. Číslování probíhá v rámci jednotlivých katastrálních území.
d) V náčrtu se trvalým způsobem uvádí:
- Černě se zobrazuje název katastrálního území, číslo náčrtu, číslo popisné, číslo evidenční, čísla sousedních náčrtů, název sousedního území a orientace náčrtu k severu.
- Šedě se znázorňuje obsah katastrální mapy.
- Zeleně jsou vyznačené parcely ve zjednodušené evidenci.
Náčrty se při dolním okraji doplní datem, podpisy členů komise a otiskem kulatého razítka katastrálního úřadu.[4]
Podrobné měření polohopisu[editovat | editovat zdroj]
a) Měřítko měřických náčrtů
- Pro intravilán, což jsou části území obce, v níž je soustředěna zástavba se zpravidla užívá měřítko 1:500 až 1:1000
- Pro extravilán, který představuje část území nacházející se mimo intravilán, se používají měřítka 1:1000 až 1:5000[2]
b) Podklad a rozměry měřických náčrtů
Zpravidla jej tvoří náčrty o místních šetřeních nebo jejich kopie. Kopie se vyhotoví reprografickou technikou, jelikož musí být trvanlivé a necitlivé na světlo. Do náčrtu se zakreslují rámy mapových listů, které doplní jejich čísla. Zobrazují se body polohového bodového pole, uvedou se jejich čísla a dále se uvedou okrajové údaje. Rozměry měřických náčrtů při mapování v měřítku 1 : 2000 a větším jsou obvykle 353 X 500 mm (formát B3), při mapování v měřítku 1 : 5000 jsou rozměry 297 X 420 mm (formát A3).[5]
c) Číslování a přehled měřických náčrtů
Při tvorbě Základní mapy ČR velkého měřítka se měřické náčrty číslují. V případě podrobného měření polohopisu číslování měřických náčrtů navazuje v rámci jednotlivých katastrálních území na další volná čísla záznamů podrobného měření změn. Číslují se v rámci katastrálního území od 1.[2]
d) Vedení měřického náčrtu
Většinou se vyhotovuje doplněním připravených kopií náčrtů místního šetření, které obsahuje zákres měřické sítě a předmětů měření. Dále zahrnuje čísla bodů měřické sítě, popisná čísla domů, parcelní čísla atd. Může obsahovat i záznamy o způsobu měření podrobných bodů.
e) Význam hlavních prvků měřického náčrtu
- Červené křížky na hranicích parcel vymezují obvod měřického náčrtu.
- Souvislá krátká červená čára znázorňuje rozhraní mapových listů.
- Zápis čísel bodů bodového pole obsahuje body základního polohového bodového pole a zhušťovací body úplným číslem bodu nebo jen vlastním číslem a v závorce s číslem evidenční jednotky. Ostatní body PPBP svým číslem, úplně číslo se zapíše jen u bodů číslovaných v jiném katastrálním území.
- Černá čísla u lomových bodů kresby jsou čísla podrobných bodů.
- Podtržené číslo podrobného bodu znázorňuje kontrolní bod, což je bod zaměřený kontrolně ze dvou nebo více stanovisek.
- Tlusté plné černé čáry znázorňují vlastnické hranice parcel.
- Slabými plnými černými čárami se zakreslují hranice parcel.
- Slabé plné černé čáry doplněné slučkou (příslušnost dvou nebo více uzavřených obrazců na mapě k témuž parcelnímu číslu) znázorňují vnitřní hranice parcel.
- Čerchované čáry zobrazují hranic parcel evidovaných ve zjednodušené evidenci nebo hranice, která je v terénu neznatelná a nezaměřená.
- Symboly na hranicích parcel rozlišují typ plotu, např. dřevěný, drátěný apod.
- Černým číslem uvnitř parcely se zapisují parcelní čísla.
- Tečka před parcelním číslem označuje stavební parcelu při číslování ve dvou číselných řadách. V digitální katastrální mapě se tečka nevyznačuje, rozlišení se provádí volnou při zápisu parcelního čísla do vrstvy.[3]
Chybné údaje se na měřickém náčrtu nepřepisují, ale škrtají.
f) Zápis číselných bodů v měřickém náčrtu
Způsob zaměření podrobných bodů se v náčrtu běžně nevyznačuje. Doporučuje se vyznačovat zaměření pomocí polární kolmice a zaměření na volnou měřickou přímku.
Výškopisný měřický náčrt[editovat | editovat zdroj]
a) Podklad
Podkladem je kopie měřického náčrtu polohopisu nebo do příslušného měřítka zvětšený daný polohopisný podklad. V případě, že neexistuje podklad, zakreslí se náčrt na prázdný list.[6]
b) Obsah měřického náčrtu
Při mapování pravidelného jednoduchého i nepravidelného členitého terénu obsahuje zákres hřbetnice, údolnice, tvarové čáry kup, sedla a soustavu horizontál. Obsahuje také síť stanovisek, podrobné výškové body, profily atd. Podrobné výškové body se v náčrtu značí ležatým křížkem a příslušným číslem. Příčné profily se znázorňují dvojitou čarou, číslem profilu a číslem prvního a posledního podrobného bodu. Kromě konstrukčních údajů obsahuje výškopisný měřický náčrt popisné údaje, např. název katastrálního území, směr k severu, měřítko atd. Při měření v nepravidelném terénu obsahuje náčrt další tvarové čáry, např. tvarové čáry, spočinek, výčnělky atd. Většinu obsahu je vhodné předkreslit při rekognoskaci před měřením na stanovisku.[6]
c) Práce zeměměřiče
Skládá se z několika důležitých činností probíhajících téměř současně. Je nezbytné porovnat kresbu polohopisného podkladu se skutečností. Nutností je sledovat průběh terénní plochy, navádět měřické pomocníky na body a kontrolovat jejich číslování bodů se zápisníkem. Podrobné výškové body se v náčrtu značí ležatým křížkem.
d) Kresba v měřickém náčrtu
- Průběh čar terénní kostry a průběh horizontál se zakresluje hnědou barvou.
- Příčné profily se značí dvojitou čárou. Značení je rozdílné v tachymetrii, kde se značí profily hnědě a při plošné nivelaci, kde se značí modře.
- Strany polygonových pořadů nezobrazených v polohopisném podkladu se zakreslují střídavou čárou, rajony a měřické přímky červenou čárou.
- Na levém dolním rohu se vždy uvede číslo zápisníku a poslední použité číslo podrobného bodu.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PLÁNKA, L. Kartografie 1: Náčrt [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská technická univerzita, Hornicko-geologická fakulta, 2014 [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-12.
- ↑ a b c d e ČADA, V. Přednáškové texty z Geodézie: Metody měření polohopisy [online]. Plzeň: Západočeská univerzita [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-14.
- ↑ a b Měřický náčrt: Význam hlavních prvků měřického náčrtu [online]. Praha: Fakulta stavební ČVUT, Katedra geomatiky, 2015 [cit. 2018-01-25]. Dostupné online.
- ↑ GB-geodezie. Pozemkové úpravy: Zjišťování průběhu hranic na obvodu pozemkových úprav [online]. Brno: Gb-geodezie, 2018 [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ STÁŇKOVÁ, H. Geodézie II: Polohopis [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská technická univerzita, Hornicko-geologická fakulta, 2017, 2017 [cit. 2018-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČADA, V. Přednáškové texty z Geodézie: Metody měření výškopisu [online]. Plzeň: Západočeská univerzita [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09.