Měřický náčrt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měřický náčrt je náčrt, na který zaznamenává zeměměřič výsledky svých měření a šetření. Jsou jen přibližným obrazem menší části zemského povrchu. Je spolu se záznamem měřených hodnot úhlů, délek a převýšení základním zdrojem informací nezbytných pro vyhotovení předem určeného druhu geodetické dokumentace. Za geodetickou dokumentaci se považuje např. geometrický plán, protokol o vytyčení nebo dokumentace skutečného provedení stavby. Je vytvořený na podkladě náčrtu zjišťování průběhu hranic, který je zvětšenou kopií stávající katastrální mapy.[1]

Důležité je, aby bylo možné zapsat a zobrazit v náčrtu všechny potřebné údaje. Obsahují grafické a někdy také číselné vyjádření výsledků podrobného měření polohopisu.

Měřický náčrt zahrnuje:

  • Seznam souřadnic daných bodů
  • Zápisník podrobných měření
  • Všechny výsledky podrobného měření, které slouží k výpočtu souřadnic podrobných bodů a k jeho kontrole, k popisu mapy, k sestavené písemného operátu evidence nemovitostí a další.

Druhy měřických náčrtů[editovat | editovat zdroj]

Rámový měřický náčrt[2]

a)      Rámové

Vznikají postupným dělením mapového listu rovnoběžkami se sekčními čárami na čtvrtiny nebo šestnáctiny plochy listu až k vhodnému měřítku podle potřeby zobrazovaných podrobností. Náčrty se orientuje většinou k severu a zobrazení je souvislé.[2]

b)      Blokové

Ohraničují se uličními čarami, vlastnickými nebo užívacími hranicemi nebo měřickými přímkami tak, aby zobrazovaly ucelenou skupinu pozemků (např. blok domu nebo jeho část). Blokové čáry se orientují přibližně k severu a zobrazení je ostrůvkovité.[2]

c)      Kódové

Blokový měřický náčrt[3]

Při tomto postupu se v průběhu měření u bodů zadávají krátké, většinou znakové kódy, které určují, co který bod znamená. Po načtení seznamu souřadnic s kódy může vzniknout podstatná část kresby, v grafickém prostředí se doplní části, které nelze nakódovat nebo které by se kódovaly obtížně.

Kódové měřické náčrty mají různé úrovně kódování:

  • Kódování v terénu vyžaduje určitou představivost.
  • Pouze bodové objekty, u kterých se kódují jen bodové objekty, které se v mapě zobrazují jako značky. Jsou to např. strom, šachty apod.
  • U bodových a liniových objektů bez spojování se kódují pouze bodové objekty.
  • U bodů liniových objektů se zadávají pouze kódy bez určení počátku linie.
  • V případě jednoduché kresby se kódují bodové i liniové objekty. Vznikne tím jednoduchá kresba se značkami a spojnicemi mezi body.
  • U pokročilé stavby se kromě základních kódů určujících typ objektu zadávají řídící kódy, které ovlivňují způsob vykreslení.

Zjišťování průběhu hranic[editovat | editovat zdroj]

Podrobnému měření předchází zjišťování průběhu hranic. Zjišťování průběhu hranic projednává komise. Komise je složená z předsedy, ze zástupců obce a orgánů zemědělského a lesního půdního fondu. Ke zjišťování průběhu hranic se předem přizvou vlastníci, kteří se dotýkají obvodu pozemkové úpravy. Tito vlastníci vždy obdrží pozvánku týden předem. O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše komise protokol.

Jestliže lomové body odpovídají zobrazení v katastrální mapě, značí se červenou barvou, pokud však nesouhlasí s katastrální mapou, označí se mapovou značkou sporné hranice. Vlastnické hranice se v náčrtu značí černou tlustou čárou.

a)      Hranice se rozlišují na:

  • Hranice vlastnické
  • Hranice druhů pozemků, kde patří vnější obvody budov a způsob využití nemovitosti
  • Hranice katastrálního území a hranice správní jednotky

b)      Komise prověřuje:

  • Jméno a adresu trvalého bydliště vlastníka
  • IČO, RČ fyzické osoby
  • Druh pozemku
  • Způsob využití nemovitosti
  • Popisné nebo evidenční číslo budovy
  • Místní a pomístní název
  • Další prvky polohopisu

c)       Náčrt zjišťování průběhu hranic

Podkladem jsou kvalitní zvětšeniny katastrální mapy nebo grafického přehledu parcel ve zjednodušené evidenci. Používá se vhodné měřítko 1:1000 až 1:2000. Číslování probíhá v rámci jednotlivých katastrálních území.

d)      V náčrtu se trvalým způsobem uvádí:

  • Černě se zobrazuje název katastrálního území, číslo náčrtu, číslo popisné, číslo evidenční, čísla sousedních náčrtů, název sousedního území a orientace náčrtu k severu.
  • Šedě se znázorňuje obsah katastrální mapy.
  • Zeleně jsou vyznačené parcely ve zjednodušené evidenci.

Náčrty se při dolním okraji doplní datem, podpisy členů komise a otiskem kulatého razítka katastrálního úřadu.[4]

Podrobné měření polohopisu[editovat | editovat zdroj]

a)      Měřítko měřických náčrtů

  • Pro intravilán, což jsou části území obce, v níž je soustředěna zástavba se zpravidla užívá měřítko 1:500 až 1:1000
  • Pro extravilán, který představuje část území nacházející se mimo intravilán, se používají měřítka 1:1000 až 1:5000[2]

b)      Podklad a rozměry měřických náčrtů

Zpravidla jej tvoří náčrty o místních šetřeních nebo jejich kopie. Kopie se vyhotoví reprografickou technikou, jelikož musí být trvanlivé a necitlivé na světlo. Do náčrtu se zakreslují rámy mapových listů, které doplní jejich čísla. Zobrazují se body polohového bodového pole, uvedou se jejich čísla a dále se uvedou okrajové údaje. Rozměry měřických náčrtů při mapování v měřítku 1 : 2000 a větším jsou obvykle 353 X 500 mm (formát B3), při mapování v měřítku 1 : 5000 jsou rozměry 297 X 420 mm (formát A3).[5]

c)      Číslování a přehled měřických náčrtů

Při tvorbě Základní mapy ČR velkého měřítka se měřické náčrty číslují. V případě podrobného měření polohopisu číslování měřických náčrtů navazuje v rámci jednotlivých katastrálních území na další volná čísla záznamů podrobného měření změn. Číslují se v rámci katastrálního území od 1.[2]

d)      Vedení měřického náčrtu

Většinou se vyhotovuje doplněním připravených kopií náčrtů místního šetření, které obsahuje zákres měřické sítě a předmětů měření. Dále zahrnuje čísla bodů měřické sítě, popisná čísla domů, parcelní čísla atd. Může obsahovat i záznamy o způsobu měření podrobných bodů.

e)      Význam hlavních prvků měřického náčrtu

  • Červené křížky na hranicích parcel vymezují obvod měřického náčrtu.
  • Souvislá krátká červená čára znázorňuje rozhraní mapových listů.
  • Zápis čísel bodů bodového pole obsahuje body základního polohového bodového pole a zhušťovací body úplným číslem bodu nebo jen vlastním číslem a v závorce s číslem evidenční jednotky. Ostatní body PPBP svým číslem, úplně číslo se zapíše jen u bodů číslovaných v jiném katastrálním území.
  • Černá čísla u lomových bodů kresby jsou čísla podrobných bodů.
  • Podtržené číslo podrobného bodu znázorňuje kontrolní bod, což je bod zaměřený kontrolně ze dvou nebo více stanovisek.
  • Tlusté plné černé čáry znázorňují vlastnické hranice parcel.
  • Slabými plnými černými čárami se zakreslují hranice parcel.
  • Slabé plné černé čáry doplněné slučkou (příslušnost dvou nebo více uzavřených obrazců na mapě k témuž parcelnímu číslu) znázorňují vnitřní hranice parcel.
  • Čerchované čáry zobrazují hranic parcel evidovaných ve zjednodušené evidenci nebo hranice, která je v terénu neznatelná a nezaměřená.
  • Symboly na hranicích parcel rozlišují typ plotu, např. dřevěný, drátěný apod.
  • Černým číslem uvnitř parcely se zapisují parcelní čísla.
  • Tečka před parcelním číslem označuje stavební parcelu při číslování ve dvou číselných řadách. V digitální katastrální mapě se tečka nevyznačuje, rozlišení se provádí volnou při zápisu parcelního čísla do vrstvy.[3]

Chybné údaje se na měřickém náčrtu nepřepisují, ale škrtají.

f)      Zápis číselných bodů v měřickém náčrtu

Způsob zaměření podrobných bodů se v náčrtu běžně nevyznačuje. Doporučuje se vyznačovat zaměření pomocí polární kolmice a zaměření na volnou měřickou přímku.

Výškopisný měřický náčrt[editovat | editovat zdroj]

a)      Podklad

Podkladem je kopie měřického náčrtu polohopisu nebo do příslušného měřítka zvětšený daný polohopisný podklad. V případě, že neexistuje podklad, zakreslí se náčrt na prázdný list.[6]

b)      Obsah měřického náčrtu

Při mapování pravidelného jednoduchého i nepravidelného členitého terénu obsahuje zákres hřbetnice, údolnice, tvarové čáry kup, sedla a soustavu horizontál. Obsahuje také síť stanovisek, podrobné výškové body, profily atd. Podrobné výškové body se v náčrtu značí ležatým křížkem a příslušným číslem. Příčné profily se znázorňují dvojitou čarou, číslem profilu a číslem prvního a posledního podrobného bodu. Kromě konstrukčních údajů obsahuje výškopisný měřický náčrt popisné údaje, např. název katastrálního území, směr k severu, měřítko atd. Při měření v nepravidelném terénu obsahuje náčrt další tvarové čáry, např. tvarové čáry, spočinek, výčnělky atd. Většinu obsahu je vhodné předkreslit při rekognoskaci před měřením na stanovisku.[6]

c)      Práce zeměměřiče

Skládá se z několika důležitých činností probíhajících téměř současně. Je nezbytné porovnat kresbu polohopisného podkladu se skutečností. Nutností je sledovat průběh terénní plochy, navádět měřické pomocníky na body a kontrolovat jejich číslování bodů se zápisníkem. Podrobné výškové body se v náčrtu značí ležatým křížkem.

d)      Kresba v měřickém náčrtu

  • Průběh čar terénní kostry a průběh horizontál se zakresluje hnědou barvou.
  • Příčné profily se značí dvojitou čárou. Značení je rozdílné v tachymetrii, kde se značí profily hnědě a při plošné nivelaci, kde se značí modře.
  • Strany polygonových pořadů nezobrazených v polohopisném podkladu se zakreslují střídavou čárou, rajony a měřické přímky červenou čárou.
  • Na levém dolním rohu se vždy uvede číslo zápisníku a poslední použité číslo podrobného bodu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PLÁNKA, L. Kartografie 1: Náčrt [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská technická univerzita, Hornicko-geologická fakulta, 2014 [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-12. 
  2. a b c d e ČADA, V. Přednáškové texty z Geodézie: Metody měření polohopisy [online]. Plzeň: Západočeská univerzita [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-14. 
  3. a b Měřický náčrt: Význam hlavních prvků měřického náčrtu [online]. Praha: Fakulta stavební ČVUT, Katedra geomatiky, 2015 [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. 
  4. GB-geodezie. Pozemkové úpravy: Zjišťování průběhu hranic na obvodu pozemkových úprav [online]. Brno: Gb-geodezie, 2018 [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  5. STÁŇKOVÁ, H. Geodézie II: Polohopis [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská technická univerzita, Hornicko-geologická fakulta, 2017, 2017 [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. 
  6. a b c ČADA, V. Přednáškové texty z Geodézie: Metody měření výškopisu [online]. Plzeň: Západočeská univerzita [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09.