Přeskočit na obsah

Ludwik Szaciński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludwik Szaciński
Narození16. dubna 1844 nebo 15. dubna 1844
Suwałki
Úmrtí8. července 1894 (ve věku 50 let)
Christiania
Povolánífotograf
Manžel(ka)Hulda Szaciński (od 1871)
DětiStanislaw Szaciński
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwik Szaciński de Rawicz (16. dubna 1844, Suwałki – 8. července 1894 na ostrově Ormøya v Norsku) byl polský fotograf, účastník lednového povstání a emigrant. Jeden z prvních profesionálních fotografů v Norsku.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Suwałki jako čtvrtý z deseti dětí Felikse a Józefy rozené Frydrychové. Rodina Szacińských přišla do Suwałki z litevského města Wierzociąg. Ludwik byl poslán do kadetní školy ve Varšavě, kde zůstal až do vypuknutí lednového povstání. Zúčastnil se bojů a za své služby získal hodnost poručíka kavalérie. Při útěku z ruského vězení utrpěl zranění nohy. Emigroval do zahraničí a rok cestoval po Evropě[2], pravděpodobně navštívil Vídeň, Paříž a Švýcarsko. Spolu se svým mladším bratrem Kazimierzem a přáteli – Władysławem Strutyńským a Michałem Wielgoławským – dorazil do Christianie v Norsku, kde se usadil.

Díky svému talentu a dovednostem navazování kontaktů se rychle stal nejžádanějším fotografem ve městě. Dne 9. září 1871 se oženil s rybářovou dcerou Huldou Hansenovou. Měli spolu syna Stanniho.

Ludwik Szaciński se zasloužil o založení Norské fotografické společnosti[3] a odborového svazu fotografů, jehož byl předsedou. V roce 1882 mu bylo uděleno norské občanství. V roce 1888 byl jmenován královským dvorním fotografem.[4] Ve svém ateliéru na ulici Karl Johansgata 4 fotografoval mimo jiné také královskou rodinu[5], švédskou aristokracii nebo umělce. Mezi jeho studenty patřil také dvorní fotograf pocházející ze Švédska Karl Anderson. Szaciński také spolupracoval s policií, pro kterou pořizoval portréty zadržených prostitutek.[6]

Za svou práci získal ocenění v Paříži, ve Vídni, Drážďanech, Filadelfii i Christianii. Byl příznivcem lovu a rybolovu. Patřil k norské lovecké společnosti.[1]

Dne 8. července 1894 spáchal sebevraždu[1] v lovecké chatě na ostrově Ormøya.[6] Byl pohřben s honoracemi.

Po smrti svého manžela Hulda Szaciński pokračovala ve vedení rodinného ateliéru. Přestěhovala se na adresu Karl Johans gade 20 a vedla ji, dokud ji v roce 1916 neprodala Selmeru Norlandovi.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Fridtjof Nansen se svou rodinou v Polhøgdě. Vpředu zleva: Irmelin, Odd (nesen jeho matkou), Eva Nansenová, Kåre a Liv.
    Fridtjof Nansen se svou rodinou v Polhøgdě. Vpředu zleva: Irmelin, Odd (nesen jeho matkou), Eva Nansenová, Kåre a Liv.
  • Zleva Julie Heiberg, Thea Sommerfeldt a Bebba Fougner. Ve městě jezdí v kočáru taženém koňmi.
    Zleva Julie Heiberg, Thea Sommerfeldt a Bebba Fougner. Ve městě jezdí v kočáru taženém koňmi.
  • Polárníci Fridtjof Nansen (vlevo) a Otto Neumann Knoph Sverdrup táhnou saně. Pózují ve fotoateliéru. Protože sám pořizoval všechny fotografie během Grónské expedice, musely být rekonstruovány ilustrace, které zobrazovaly Fridtjofa Nansena v akci. Ty měly být použity v knize o přechodu Grónska. 1889–1890.
    Polárníci Fridtjof Nansen (vlevo) a Otto Neumann Knoph Sverdrup táhnou saně. Pózují ve fotoateliéru. Protože sám pořizoval všechny fotografie během Grónské expedice, musely být rekonstruovány ilustrace, které zobrazovaly Fridtjofa Nansena v akci. Ty měly být použity v knize o přechodu Grónska. 1889–1890.
  • Členové grónské expedice na palubě «Kong Carl» na cestě domů do Christianie. Uprostřed, stojící mezi cestujícími, Samuel (Johnsen) Balto, za ním zleva: Ole (Nielsen) Ravna, Kristian Kristiansen (Trana), Oluf Christian Dietrichson, Fridtjof Nansen a Otto Neumann Knoph Sverdrup.
    Členové grónské expedice na palubě «Kong Carl» na cestě domů do Christianie. Uprostřed, stojící mezi cestujícími, Samuel (Johnsen) Balto, za ním zleva: Ole (Nielsen) Ravna, Kristian Kristiansen (Trana), Oluf Christian Dietrichson, Fridtjof Nansen a Otto Neumann Knoph Sverdrup.
  • Fridtjof Nansen a Eva Nansenová pózují na lyžích ve fotoateliéru
    Fridtjof Nansen a Eva Nansenová pózují na lyžích ve fotoateliéru
  • Bergliot Ibsen a Erling Bjørnson som barn, 1872–1873
    Bergliot Ibsen a Erling Bjørnson som barn, 1872–1873
  • Portrét neznámé dívky
    Portrét neznámé dívky
  • Portrét neznámé dívky
    Portrét neznámé dívky

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwik Szaciński na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Polscy Emigranci w Norwegii w Norwegii w XIX-XX wieku [online]. Opplandsarkivet avd. Maihaugen [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Monika Sokół-Rudowska Opplandsarkivet avd. Maihaugen. MojaNorwegia : Portal Polaków w Norwegii [online]. www.mojanorwegia.pl, 2010-08-27 [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Elżbieta Later Chodyłowa. Polacy w Norwegii [online]. www.norwegofil.pl, 2002-01-23 [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archivovaná kopie [online]. Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych [cit. 2014-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. 
  5. ↑ Marysia Duszyńska. W starym obiektywie [online]. www.mojanorwegia.pl, 2014-08-15 [cit. 2014-12-15]. MojaNorwegia : Portal Polaków w Norwegii. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ a b Sylwia Skorstad. WP Wiadomości [online]. wiadomosci.wp.pl [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (polsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • M. Sokół-Rudowska Ludwik Szaciński – powstaniec i fotograf w: Polacy w Norwegii (XIX-XXI w.) wybór materiałów źródłowych, Archiwum Państwowe w Krakowie, Kraków 2010.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludwik_Szaciński&oldid=23818386“