Ludvík Tovar z Enzesfeldu
| Ludvík Tovar z Enzesfeldu Luís Tobar | |
|---|---|
 náhrobní deska v pražské katedrále | |
| Narození | asi 1490 Enzesfeld (?) |
| Úmrtí | 5. březen mezi 1555-1568 Praha  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha |
| Národnost | španělská (?) |
| Povolání | císařský hofmistr |
| Titul | svobodný pán |
| Nábož. vyznání | katolík |
| Choť | Zuzana Tovar, rozená von Ottwein a Freienfeld |
| Děti | Bernard Ludvík Tovar (1553-1596/1599) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Tovar z Enzesfeldu, původně Luís Tobar, také Ludvík Továr z Továru na Enzesfeldtu[1], Tobar von Enzesfeldt nebo Tabár z Einzidle[2], či Tobar (asi 1490 Španělsko nebo Enzesfeld (?), † 5. března 1553 Praha) byl španělský a rakouský šlechtic, španělský císařský rada a komorník ve službách císaře Ferdinanda I. Habsburského.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Pocházel ze starého španělského šlechtického rodu původem z Asturského království, předci se uvádějí již ve 12. století. Byl rytířem Svatojakubského řádu. V roce 1546 získal rakouský titul svobodného pána z Enzesfeldu odvozeného podle stejnojmenného dolnorakouského panství, které krátce předtím získal do zástavy. Původ ani počátky jeho kariéry nejsou prozkoumány. Do písemných pramenů vstoupil jako španělský císařský rada a úředník Ferdinanda I. Habsburského, od něhož smlouvou z 10. března roku 1553 za 7000 tolarů získal do zástavy hrad a panství Kašperk. Pro úpravu hradu žádal zaznamenat investici 500 grošů českých.[3]
Sloužil také jako hofmistr arcivévody Ferdinanda Tyrolského a zemřel v roce 1553. Zanechal vdovu Zuzanu a nezletilého syna Ludvíka. [4] Vdova označená "von Tabor" držela Kašperk ještě roku 1594.[5]
Jeho mramorová náhrobní deska se dochovala při stěně severní lodi katedrály sv. Víta v Praze. Je na ní v reliéfu vyobrazen rytíř v těžké zbroji s dekorací Řádu svatojakubských rytířů na kyrysu, klečící před krucifixem, vpravo od něj jsou vytesané čtyři erbovní štíty, dva pravděpodobně po optci a po matce, jeden rytířů z Enzesfeldu a čtvrtý neznámý. Nápis nese chybný letopočet úmrtí 1553. V archivu pražské kapituly se dochoval Tovarův testament z 12. září roku 1548.[6] August Sedláček bez dokladů navrhl rok úmrtí 1555. Stavební úpravy na Kašperku proběhly a vdova Zuzana se synem Ludvíkem jej vlastnili.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Pavel Štěpánek odvodil jeho španělský původ podle znamení Řádu svatého Jakuba, vytesaného na kyrysu na Ludvíkově náhrobku[7]. Také původní forma jména Luís Tobar je španělská a Tovar byl císařským radou pro Španělsko. Oženil se s rakouskou šlechtičnou Zuzanou, svobodnou paní von Ottwein a Freienfeld (1510-1588).[8]. Společně vlastnili hrad v Enzesfeldu. Jejich vnuk Bernard Ludvík Tovar z Enzesfeldu (1553-1596/99) byl komořím arcivévody Arnošta Habsburského, oženil se s Alenou Berkovou z Dubé[9] a na Moravě si dal přestavět tvrz v Miloticích na zámek.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ podle Augusta Sedláčka, 1997, s. 72
- ↑ Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu. Svazek II, 1546-1557. Praha 1880, s. 817
- ↑ Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu. Svazek II, 1546-1557. Praha 1880, s. 670
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Prácheňsko. Svazek XI. Praha 1997, s. 172.
- ↑ Kohoutí kříž necituje svůj pramen
- ↑ PODLAHA, Antonín (ed.): Catalogus codicum manuscriptorum, qui in archivio capituli metropolitani pragensis asservantur.. Praha 1923, s. 65
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Pavel: Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů. Karolinum Press, Praha 2018, s. 142-143
- ↑ Údaje v německé biografické databázi
- ↑ Johann Siebmacher's großes und allgemeines Wappenbuch, Band 4 (Habsburgermonarchie), 10. Abtheilung: Der Mährische Adel, Nürnberg 1899, s. 161.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 596–600 (kapitola z Tovaru) ISBN 978-80-87284-67-4