Ludmila Přemyslovna (1170–1240)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludmila Přemyslovna
hraběnka z Bogenu a bavorská vévodkyně
Ludmilaof Bohemia.jpg
Narození 1170?
Olomouc
Úmrtí 5. srpna
Landshut
Pochována klášter Seligenthal
Manžel(é) Albrecht III. z Bogenu
Ludvík I. Bavorský
Potomci Bertold III. z Bogenu
Luitpold z Bogenu
Albrecht IV. z Bogenu
Ota II. Bavorský
Dynastie Přemyslovci
Otec Bedřich
Matka Alžběta Uherská

Ludmila Přemyslovna (1170,? Olomouc5. srpna 1240, Landshut) byla hraběnka z Bogenu a bavorská vévodkyně. Proslula jako zakladatelka kláštera Seligenthal.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludmila se narodila okolo roku 1170 jako jedna z dcer českého knížete Bedřicha a arpádovské princezny Alžběty. Zřejmě roku 1184 se provdala za hraběte Albrechta z Bogenu z bavorského Podunají. Albrecht zemřel roku 1197 a Ludmila se o sedm let později, na podzim roku 1204, provdala znovu. Manželem a otčímem jejich tří synů z předchozího manželství se stal bavorský vévoda Ludvík.[1]

Ludmila porodila Ludvíkovi syna Otu, pečovala o chudé a výrazně ovlivňovala bavorskou politiku ve prospěch svého strýce Přemysla Otakara I.[2] Vévoda Ludvík byl roku 1231 zavražděn na mostě v Kelheimu. Vražda zůstala dodnes neobjasněna, podezřelým byl císař Fridrich II.

Vdova Ludmila založila na manželovu počest před branami Landshutu cisterciácký klášter Seligenthal, kam pozvala jeptišky ze slezské Třebnice. Klášter byl zamýšlen jako rodinná hrobka Witttelsbachů. Je zde pohřbeno několik generací včetně samotné Ludmily, která v klášteře strávila poslední léta svého života.

Počátkem 21. století se Ludmila stala jednou z postav historických románů spisovatelky Ludmily Vaňkové Kdo na kamenný trůn a Cestou krále.

Po svém prvním manželovi Albrechtovi z Bogenu Ludmila zdědila i modrobílý erb v podobě kosočtverce, který se po svatbě s Ludvíkem I. Bavorským stal postupně dodnes platným modrobílým symbolem Bavorska ve formě routové šachovnice.[zdroj?]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. Dále jen Die Wittelsbacher. ISBN 3-222-11669-5. S. 26. (německy) 
  2. ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci : jak žili, vládli a umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8. S. 115, 124.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]