Lucy (sonda)
| Lucy | |
|---|---|
 | |
 | |
| Pojmenováno po | Lucy |
| COSPAR | 2021-093A |
| Katalogové číslo | 49328 |
| Start | 16. října 2021 |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Space Launch Complex 41 |
| Nosná raketa | Atlas V 401 |
| Stav objektu | na oběžné dráze |
| Provozovatel | NASA a Southwest Research Institute |
| Výrobce | Lockheed Martin |
| Druh | planetární sonda |
| Program | Program Discovery |
| Hmotnost | 821 kg a 1 550 kg |
| Délka | 2,78 m |
| Šířka | 14,25 m |
| Výška | 3,78 m a 7,19 m |
| Zdroj energie | Solárny panel |
| Teleskop | |
| Průměr | 13 m |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucy je sonda americké agentury NASA, jejímž cílem je průlet kolem osmi planetek.[1] Vrcholem mise mají být průlety kolem Jupiterových trojánů, tedy planetek obíhajících Slunce kolem libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. K těmto planetkám se dosud žádná sonda nevydala.
Sonda proletí také kolem dvou planetek hlavního pásu obíhajících mezi Marsem a Jupiterem.
Sonda odstartovala 16. října 2021 z rampy SLC-41 Kennedyho vesmírného střediska pomocí rakety Atlas V (verze 401). Jde o 13. let vědeckého programu Discovery.
Let[editovat | editovat zdroj]
Hlavním cílem letu je zkoumání Jupiterových trojánů, které by se měly podle předpokladů skládat z velké části z materiálu, ze kterého se formovaly všechna tělesa Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let.[1]
Po vypuštění sondy byl přidán ještě jeden cíl: planetka (152830) Dinkinesh (s předběžným označením 1999 VD57), která se nachází v hlavním pásu, a jejíž přesná dráha byla určena až po naplánování letu sondy.[2]
Základní milníky letu[editovat | editovat zdroj]
- 16. října 2021 – start,
- 16. října 2022 – první gravitační manévr u Země (průlet kolem Země),
- 1. listopadu 2023 – sonda proletěla kolem planetky hlavního pásu (152830) Dinkinesh ve vzdálenosti 430 km relativní rychlostí 4,5 km/s; pořídila spektrum planetky a několik fotografií, na kterých je vidět, že kolem ní obíhá měsíček o průměru asi 220 m, který se na dalších fotografiích ukázal jako dvojité těleso,
- 13. prosince 2024 – druhý gravitační manévr u Země,
- 20. dubna 2025 – průlet kolem planetky hlavního pásu (52246) Donaldjohanson,
- 12. srpna 2027 – průlet kolem prvního Jupiterova trojánu (3548) Eurybates (obíhajícího librační centrum L4),
- 15. září 2027 až 11. listopadu 2028 – průlet kolem dalších tří planetek v librační centru L4,
- 26. prosince 2030 – třetí gravitační manévr u Země,
- 2. března 2033 – průlet kolem posledního plánovaného Jupiterova trojánu (617) Patroclus (obíhajícího librační centrum L5).
Popis sondy[editovat | editovat zdroj]
Název[editovat | editovat zdroj]
Mise je pojmenována podle archeologického nálezu kostry hominina známého jako Lucy, protože studium trojánů by mohlo odhalit „zkameněliny formování planet“: materiály, které se shlukovaly v rané historii Sluneční soustavy, aby vytvořily planety a další tělesa.[3]
Přístrojové vybavení[editovat | editovat zdroj]
Sonda je vybavena těmito hlavními vědeckými přístroji:[4]
- L'Ralph – barevná kamera pro viditelnou oblast (rozsah vlnových délek 400-850 nm) a snímkovací infračervený spektrometr (1000-3600 nm), který by měl hledat led, křemičité minerály i organické látky a určit tak povrchové složení zkoumaných planetek. Přístroj vychází z kamery Ralph použitém na sondě New Horizons.[1]
- L’LORRI – kamera s vysokým rozlišením pro černobílé snímky povrchu (rozsah 350–850 nm). Ze vzdálenosti 10 000 km (obvyklá vzdálenost, v jaké bude sonda prolétat kolem zkoumaných planetek) by měla být schopna rozlišit detaily až 70 m. Opět vychází z podobné kamery LORRI na New Horizons.
- L’TES – emisní spektrometr, který bude měřit teplotu povrchu zkoumaných těles (rozsah 6-75 μm). Měl by posloužit k odhadu struktury povrchu i podpovrchových vrstev. Jde o vylepšený přístroj OTES, který byl použit na sondě OSIRIS-REx.
Vědecké informace budou získávány i pomocí kamer T2CAM: jejich primárním účelem je pomáhat k orientaci sondy v prostor, ale budou pořizovat i širokoúhlé snímky všech planetek, aby lépe zachytily jejich celkový tvar.[1]
Plaketa[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako u sond Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2 nese sonda plaketu, která však není určena pro případný nález mimozemskými civilizacemi, ale dalšími pozemskými generacemi. Jsou na ní jen základní údaje o letu a většinu plochy zabírají citáty známých osobností – např. Alberta Einsteina, Ringo Starra a Martina Luthera Kinga.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KAREL, Zvoník. Lucy: Stroj času [online]. Kosmonautix.cz, 2021-10-16 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ HERZIG, Jan. Sonda Lucy má nový cíl. Astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2023-01-31 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ WITZE, Alexandra. Five Solar System sights NASA should visit. www.nature.com. Nature, 2015-03-16. Dostupné online.
- ↑ The Lucy Spacecraft and Payload [online]. Southwest Research Institute, 2018-07-09 July 2018. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucy na Wikimedia Commons - Stránky mise (anglicky)
- TICHÁ, Jana. Právě odstartovala kosmická sonda Lucy a míří k Trójanům [online]. Observatoř Kleť, 2021-10-18 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
