Lucie Radová (malířka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucie Radová
Rodné jménoLibuše Straková
Narození29. srpna 1931
Jičín
Úmrtí24. března 2016 (ve věku 84 let)
Povolánímalířka, výtvarnice, grafička, ilustrátorka, restaurátorka, editorka a varhanice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucie Radová, rozená Libuše Straková (29. srpna 1931, Jičín, Československo – 24. března 2016, Sissach, Švýcarsko) byla československo-švýcarská malířka, knižní ilustrátorka, varhanice a restaurátorka.[1][2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Libuše Straková se narodila 29. srpna 1931 v Jičíně jako dcera právníka Stanislava Straky a učitelky Františky Strakové. V roce 1953 se provdala za malíře Jiřího Radu, s nímž se v roce 1954 přestěhovala do Prahy. V témže roce se s ním rozešla, ale ponechala si jméno Radová. Kolem roku 1963, v důsledku nařízení komunistické strany, že kádrové funkce mohou zastávat pouze členové strany, přišla o práci vedoucí redaktorky pražského módního časopisu a přežívat mohla jen díky brigádám. V roce 1968 se provdala za Jaroslava Schillinga. Spolu s ním a synem Alexandrem v listopadu 1968 emigrovala do Švýcarska.

Ve Švýcarsku žila nejprve v Basileji, krátce ve Wittinsburgu a poté v Gelterkindenu a Sissachu, kde mohla rozšířit svou malířskou tvorbu. Následovaly výstavy v okolí Basileje, v galerii Krause v Pfäffikonu a v Paříži a Marseille. Ilustrovala také díla české exilové literatury, především pro nakladatelství INDEX.

Spolu se svým manželem Jaroslavem Schillingem vedla v bývalé továrně „Hanro“ v Gelterkindenu uměleckou galerii „RE“, kde vystavovali čeští umělci a umělci z regionu (Susanne Bader, Ruedi Kern, Silvio Caduff aj.) Kromě malování a galerie nějaký čas pravidelně vydávala poezii formou drobných bibliofilských knih v nakladatelství „Edice Akt“, které vedla společně se svým manželem.

V roce 1987 se s Jaroslavem Schillingem rozešla. Po dalším vzdělávání nastoupila na místo varhanice v několika farnostech v kantonu Basel-Landschaft. V této době malovala stále méně a soustředila se na restaurování starých obrazů. Po celou dobu emigrace, během níž získala po letech švýcarské občanství, udržovala pravidelný kontakt se svými příbuznými v Československu. Po listopadu 1989 u nich několikrát pobývala v Pelhřimově, Dudíně a v Praze. Krátce po revoluci darovala Evangelickému sboru Pelhřimov elektronické varhany. Zemřela ve věku 84 let ve Švýcarsku.

Její dílo zahrnuje olejomalby, kresby, lepty, litografie, sochy, knižní ilustrace a umělecké dílo ze skla. Obrazy jsou stále ve vlastnictví rodiny a realizace případné výstavy je možná (v roce 2023 byl výběr z jejích děl součástí výstavy v Ptäffikonu).

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Praha, Verre d'Art před rokem 1968
  • Cernay, Francie 1971
  • Sissach 1971-1976
  • Basilej, Kellergalerie 1972
  • Zurzach 1973
  • Pfäffikon/ZH 1973-1976
  • Davos 1974
  • Baden 1974
  • Lausanne 1974
  • Verbier 1975
  • Muttenz, Basellandschaftliche Kunstausstellung GSMBA 1975
  • Paříž, Salon Indépendants 1975-77
  • Paříž, Galerie du 16e 1975
  • Marseille, Art-Inter, Grand Prix International 1976
  • Aix 1976
  • Neerach, Galerie RA 1976
  • Paříž, Salon Indépendants 1977-1978
  • Amsterdam, Israel Gallery 1978
  • Biennale Europeene de la Gravure de Mulhouse 1978
  • Gelterkinden, Galerie RE 1978
  • Toulon, Salon d'Hivre 1979
  • Neerach, Galerie RA 1978
  • Kunsthaus Glarus 1978
  • Delft, Holandsko, Galerie ZP 1980
  • Pfäffikon, Galerie Krause 2023

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Marseille, Art-Inter, Grand Prix International

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Renata Cornejo: Heimat im Wort, Zum Sprachwechsel der deutsch schreibenden tschechischen Autorinnen und Autoren nach 1968, Eine Bestandsaufnahme. Praesens Verlag, Vídeň 2010, ISBN 9783706906029, s. 67.
  • Šárka Nováková: Jaroslav Strnad. Bakalářská práce. Univerzita v Českých Budějovicích, s. 47, cit. 18. dubna 2018. [2]
  • KNIHA A ČESKÝ EXIL, cit. 18. dubna 2018. s. 72. [3]
  • LITERÁRNÍ ŽIVOT V EXILU, cit. 18. dubna 2018. s. 151. [4]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]