Přeskočit na obsah

Lobkovický breviář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lobkovický breviář
Jazyklatina

Lobkovický breviář je rukopis z doby jagellonské, pochází z roku 1494[1] a je uložen v depozitáři pražské Národní knihovny (sign. XXIII.F.202).[2] Lobkovický erb na titulním listě je podobně jako scéna Ukřižování až pozdějším doplňkem, patrně ze 17. století.[3]

Lobkovický breviář, Národní knihovna ČR, sign. XXIII.F.202, fol.31r

Původně byl jedním z cenných kusů knihovny Lobkoviců. Iluminace v tomto díle představují jeden z nejstarších dokladů pronikání renesančního umění do české knižní tvorby.

  1. URBÁNKOVÁ, Emma. Rukopisy a vzácné tisky pražské Universitní knihovny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. S. 22. 
  2. STUDNIČKOVÁ, Milada; BOLDAN, Kamil; MODRÁKOVÁ, Renáta. Nebeský žebřík: Pozdně středověké modlitební knihy ze sbírek Národní knihovny ČR. Praha: Scriptorium, 2019. S. 119–128. 
  3. HOMOLKA, Jaromír. Pozdně gotické umění v Čechách: 1471-1526. Praha: Odeon, 1985. S. 432. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHYTIL, Karel. Vývoj miniaturního malířství českého za doby králů rodu Jagellonského. Praha: [s.n.], 1896. S. 23–24. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]