Licence svobodného softwaru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Softwarové licence v rámci autorských práv dle Mark Webbink.[1] zleva doprava méně práv pro držitele licence/uživatele software a víc práv ponecháno vlastníkovi. První tři licence kategorií zleva jsou považovány za součást „free software“ ekosystému, včetně licencí veřejné domény (jako CC0).
Spektrum free software licencí a některé příklady programů v rámci těchto licencí podle Davida A. Wheelera (2007)[2]

Licence svobodného softwaru (anglicky Free software license) je softwarová licence, která držiteli zaručuje práva na volné šíření a modifikaci daného software. Software s takovou licencí je označován jako volný nebo svobodný software (anglicky free software). Softwarové licence jsou součástí zdrojového kódu nebo jsou uloženy uvnitř objektového kódu, protože autorské právo umožňuje obě formy.[3]

Podle autorského zákona se nelze vzdát autorských práv, ale držitel práv (autor) může převést jejich vykonávání na jiného (např. FSF) a je možné se vzdát nároku na přiměřenou odměnu a též lze umožnit změny v díle, jeho redistribuci a podobně. Podle zákona též nelze z díla odstranit identifikaci autora.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před 1980[editovat | editovat zdroj]

V raných dobách software, sdílení software a zdrojového kódu bylo běžné v některých obcích, například akademické instituce. Než Komise pro Nová Technologická Užití Děl Chráněných Autorským právem (Comission on New Technological Uses of Copyrighted Works) (CONTU) se v roce 1974 rozhodla, že „počítačové programy, do té míry, že jsou ztělesněním autorovy původní tvorby, jsou tedy předmětem autorského práva“,[4][5] software nebyl nijak chráněný. Proto software nebyl licencován a byl sdílen jako public domain software. Rozhodnutí CONTU a soudní rozhodnutí jako Apple v. Franklin v roce 1983 pro objektové programování objasnilo, že počítačové programy získaly status literárních děl v Autorském zákoně, a začalo se s licencováním softwaru.

Licence svobodného software před rokem 1980 byly obecně neformální oznámení psané samotnými vývojáři. Tyto rané licence byli „tolerantní“.

1980–1990[editovat | editovat zdroj]

V polovině osmdesátých let, GNU projekt produkoval copyleft licence na volný software pro každý ze svých softwarových balíků. Brzy se tato licence („GNU  Emacs Copying Permission Notice“) používala pro GNU Emacs v roce 1985,[6] s následnou revizí v roce 1986, 1987 a 1988 (GNU Emacs General Public License).[7] Podobná GCC General Public Licence byla aplikována na GNU Compiler Collection. Je to původní BSD licence, je také jednou z prvních svobodných softwarových licencí, datuje se do roku 1988. V roce 1989 byla zveřejněna verze 1 GNU General Public License (GPL). Verze 2 licence GPL vydána v roce 1991, se stala nejpoužívanější licencí svobodného software.[8][9][10]

1990–2000[editovat | editovat zdroj]

V polovině devadesátých let až do poloviny 2000 – 2010, open source hnutí tlačilo ideu svobodného software širší veřejnosti.[11] V časech internetové horečky, Netscape Communications' uvolnil svůj webový prohlížeč pod FOSS licencí v roce 1998,[12][13] inspiroval mnoho jiných společností, aby se přizpůsobily FOSS ekosystému.[14] V tomto trendu pokračovaly společnosti a nové projekty (Mozilla, Apache foundation, a Sun, viz také tento seznam), ty napsaly své vlastní FOSS licence, nebo si přizpůsobily stávající licence. Toto šíření licencí bylo později uznáno jako problém pro Free and open source ekosystém vzhledem ke zvýšené složitosti licenční kompatibility.[15] Šíření a vytváření nových licencí se později zpomalilo.

2010–současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011, čtyři roky po vydání GPLv3, 6,5% ze všech open-source licencovaných projektů jsou GPLv3, zatímco 42.5% jsou stále GPLv2 podle dat z Black Duck Software.[16] V roce 2011 451 Group analytik Matthew Aslett argumentoval v blogu, že copyleft licence šly do poklesu, a permisivní licence se zvýšily, na základě statistik z Black Duck Software.[17][18]

V roce 2015 podle Black Duck Software a GitHub statistiky, permisivní licence MIT sesadila GPLv2 jako nejpopulrnější Free software licenci na druhé místo, zatímco liberální Apache license následuje již na třetím místě. V červnu 2016 analýza Fedora Project's ukázalu jako nejvíce používané licence GPL, MIT, BSD a LGPL.[19]

Definice[editovat | editovat zdroj]

OSI-schválené „open source“ licence[editovat | editovat zdroj]

Skupina Open Source Initiative (OSI) definuje a udržuje seznam schválených open source licencí. OSI souhlasí s FSF na všech široce používaných svobodných softwarových licencí, ale liší se od seznamu FSF, jelikož schvaluje spíše Definici volných zdrojů,  než Definici svobodného software. Považuje svobodnou permisivní skupinu licencí jako referenční implementaci licence Svobodného Software.[zdroj?][ujasnit] Proto jeho požadavky pro schvalování licencí jsou různé.

FSF-schválené „free software“ licence[editovat | editovat zdroj]

The Free Software Foundation, skupina, která udržuje Definici Svobodného Software, udržuje seznam volných voftwarových licencí.[20]

Free Software Foundation preferuje copyleft (share-alike) Free Software licencování spíše než tolerantní permissive Free Software licencování pro většinu účelů. Jeho seznam rozlišuje mezi free software licencemi, dle kompatibilnosti s FSF copyleft GNU General Public Licencí.

Podmínky ve svobodných softwarových licencí[editovat | editovat zdroj]

Existuje probíhající diskuse v komunitě svobodného software , pokud jde o těsnou hranici mezi tím, která omezení mohou být použita, aby software ještě mohl být nazýván „zdarma“.

Pouze „public domain software“ a software pod public domain licencí je bez omezení. Příklady public domain licence jsou například WTFPL a CC0. Permisivní licence může nařizovat malé povinnosti jako přiřazení autora, ale umožňuje prakticky všechny případy použití kódu. Některým licencím, a to copyleft licencím, patří úmyslně silnější omezení (zejména na distribuce/distributora) s cílem donutit odvozené projekty zaručit zvláštní práva, která nemouhou být odmuta.

Copyleft[editovat | editovat zdroj]

Free software share-alike licence napsané Richardem Stallmanem v polovině osmdesátých let propagovaly koncept známý jako „copyleft“. Copyleft stanovuje, že při distribuci modifikovaných verzí free software, software musí být distribuován za stejných podmínek jako původní software. Proto jsou označovány jako „share a share alike“ nebo „quid pro quo“. To má za následek, že nový software je stejně open source. Copyleft zaručuje, že i v pozdější generaci softwaru bude svoboda modifikace kódu, to je „free software“. Non-copyleft licence není zárukou, že pozdější generace software bude i nadále zdarma.

Patentové odvetné opatření[editovat | editovat zdroj]

Během 1990 licencování svobodného softwaru začíná včetně ustanovení, jako je patentové odvetné opatření, aby se chránilo proti software patentovým soudním sporům – problém, který dříve neexistoval. Tato nová hrozba byla jedním z důvodů pro psaní verzi 3 GNU GPL v roce 2006.[21] V posledních letech, termín tivoization popisuje proces, jaké hardware omezení se používají, aby se zabránilo uživatelům spuštění upravené verze software na daném hardware. FSF to vidí jako způsob, jak efektivně proměnit svobodný software v nesvobodný, a to je důvod, proč se ho rozhodli zakázat a to v GPLv3.[22] Většina nově napsaných licencí na volný software od pozdních devadesátých let zahrnovala nějakou formu patentních odvetných opatření. Tato opatření stanoví, že práva pod licencí (například na přerozdělování) mohou být zrušena, pokud se člověk snaží vynucovat patenty vztahující se k licenci software. Jako příklad, Apple Public Source Licence může ukončit uživatelská práva v případě, že se uživatel vydává na soudní řízení proti nim z důvodu patentových sporů. Patentové odvetné opatření se objevilo v reakci na šíření a zneužívání softwarových patentů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Free software license na anglické Wikipedii.

  1. Larry Troan. Open Source from a Proprietary Perspective [online]. redhat.com, 2005 [cit. 2015-12-29]. S. 10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. (anglicky) 
  2. WHEELER, David A. The fight for freedom [online]. 2015 [cit. 2017-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04. (anglicky) 
  3. HANCOCK, Terry. What if copyright didn't apply to binary executables? [online]. Free Software Magazine, 2008-08-29 [cit. 2016-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-25. (anglicky) 
  4. Apple Computer, Inc. v. Franklin Computer Corporation Puts the Byte Back into Copyright Protection for Computer Programs in Golden Gate University Law Review Volume 14, Issue 2, Article 3 by Jan L. Nussbaum (January 1984)
  5. Lemley, Menell, Merges and Samuelson. Software and Internet Law, p. 34.
  6. GNU Emacs Copying Permission Notice (1985) [online]. [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Free Software - GPL Enforcement [online]. Tech Insider [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Mark. The Curse of Open Source License Proliferation [online]. socializedsoftware.com, 2008-05-08 [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08. (anglicky) 
  9. David A. Wheeler. Estimating Linux's Size [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SourceForge.net: Software Map [online]. Dwheeler.com [cit. 2008-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. KELTY, Christpher M. The Cultural Significance of free Software - Two Bits [online]. Duke University press - durham and london, 2008. S. 99. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Netscape Announces Plans to Make Next-Generation Communicator Source Code Available Free on the Net [online]. Netscape Communications Corporation, January 22, 1998 [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 1, 2007. (anglicky) 
  13. MOUNTAIN VIEW, Calif., April 1 /PRNewswire/ -- Netscape Communications and open source developers are celebrating the first anniversary, March 31, 1999, of the release of Netscape's browser source code to mozilla.org [online]. Netscape Communications, March 31, 1999 [cit. 2013-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. KELTY, Christpher M. The Cultural Significance of free Software - Two Bits [online]. Duke University press - durham and london, 2008. S. 100. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Report of License Proliferation Committee and draft FAQ [online]. Open Source Initiative, 2007-12-12. Dostupné online. (anglicky) 
  16. PROFFITT, Brian. GPL, copyleft use declining faster than ever [online]. December 16, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  17. PROFFITT, Brian. GPL, copyleft use declining faster than ever - Data suggests a sharper rate of decline, which raises the question: why? [online]. IT world, 16 December 2011 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ASLETT, Matthew. On the continuing decline of the GPL [online]. December 15, 2011 [cit. 2017-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-09. (anglicky) 
  19. Anwesha Das. Software Licenses in Fedora Ecosystem [online]. anweshadas.in, 22 June 2016 [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Various Licenses and Comments about Them - GNU Project - Free Software Foundation [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. GPLv3 - Transcript of Richard Stallman from the fifth international GPLv3 conference, Tokyo, Japan; 2006-11-21 [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Richard Stallman discusses changes in GPLv3 [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]