Liberát Kech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Liberát Kech
Narození 1705
Úmrtí 1774 (ve věku 68–69 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Liberát Kech OFM (1705/1706-1774), též Liberát Köch, latinsky Liberatus Koch byl františkán, pravděpodobně německého jazyka působící v českých zemích. Narodil se v roce 1705 nebo 1706 v Plzni,[1] řádové sliby složil v roce 1723 nebo následujícím. V průběhu roku 1742 působil jako kvardián konventu v Nyse, kde nechal přestavět bývalý špitál na cely řeholníků, refektář a knihovnu.[2] Již dříve však nepochybně vyučoval na klášterních školách františkánské studenty. Roku 1745 totiž působil jako „lector teologiae generalis,“ jichž bylo v celé provincii jen několik. Jako takový kontroloval bezchybnost děl františkánských autorů určených k tisku, konkrétně knihu Severina Vrbčanského „Nucleus minoriticus“. Díky jeho přehledu v literatuře mu ostatní spolubratři svěřili funkci knihovníka kláštera v Plzni. Za pomoci vzdělanějších řeholníků z kláštera, zejména německých kazatelů, plzeňskou františkánskou knihovnu v letech 1746-1747 nově utřídil a svazky uložil do zrekonstruovaného mobiliáře.[3] Nejpozději po kapitule v září 1750 bratr Liberát zanechal učitelské činnosti (dále titulován jako „lector emeritus“) a jako dostatečně zkušený řeholník byl tehdy jmenován provinčním sekretářem a o šest let později provinčním definitorem.[4]

Do plzeňského kláštera se Liberát Kech vrací z rozhodnutí řádových představených v roce 1755. Od následujícího roku řídil místní konvent jako kvardián, až do roku 1758, kdy rodnou Plzeň opět opouští.[5] Na řádové kapitule byl v roce 1762 zvolen provinciálem (provinčním ministrem) českých františkánů, jímž byl jedno volební období do roku 1765. Jako provinciál sídlil zřejmě v opavském františkánském konventu u Svaté Barbory, kde mimo jiné v červenci 1765 udělil svolení k vytištění knihy „Fragmentum Juris Canonici“ od Alberta Langnera.[6] Nezapomínal však tehdy ani na plzeňský konvent. Jako provinciál nechal v roce 1764 zaplatit úpravy vybavení plzeňského františkánského kostela, včetně nové krypty pod chrámem. O dva roky později zařídil opravu chóru a zajistil a zaplatil opravu poškozených svazků v plzeňské knihovně, jejich jednotné označení bílou barvou na hřbetě i sepsání do nového katalogu.[7] Po skončení funkce provinciála Liberát Kech zůstává doživotním (habituálním) členem vedení české františkánské provincie jako definitor a kustod. Závěr života strávil zřejmě v rodné Plzni, kde 6. listopadu 1774 umírá jako jubilant (51 let) od řádových slibů a kde byl také pohřben.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. 
  2. GŁOMBOWSKI, Karoł. Biblioteka Franciszaknów w Nysie w świetle inventarza z roku 1678. In: Z dziejów książki na Śląsku. [s.l.]: [s.n.], 1953. S. 77-145, zde s. 87. Podle klášterní kroniky.
  3. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007, s. 455-457 (kapitola: Plzeň, klášter Menších bratří/minoritů a posléze františkánů). Rigorózní práce Ostravské univerzity. Česká františkánská knižní kultura.
  4. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 175-177 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  5. Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 564, 711 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  6. Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik (katalog).
  7. Liber Memorabilium conventus Plsnensis (cit.), s. 56, 110 a násl. Katalog dochován v Západočeském muzeu v Plzni, signatura 511 a 10. Viz LINDA, Jaromír. Soupis rukopisů Západočeského muzea v Plzni. Plzeň: Západočeské muzeum, 2004. ISBN 80-7247-014-0. Č. 88.