Liberát Kech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Liberát Kech
Narození 1705
Úmrtí 1774 (ve věku 68–69 let) nebo 6. listopadu 1774 (ve věku 68–69 let)
Plzeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Liberát Kech OFM (1705/1706-1774), též Liberát Köch, latinsky Liberatus Koch byl františkán, pravděpodobně německého jazyka působící v českých zemích. Narodil se v roce 1705 nebo 1706 v Plzni,[1] řádové sliby složil v roce 1723 nebo následujícím. V průběhu roku 1742 působil jako kvardián konventu v Nyse, kde nechal přestavět bývalý špitál na cely řeholníků, refektář a knihovnu.[2] Již dříve však nepochybně vyučoval na klášterních školách františkánské studenty. Roku 1745 totiž působil jako „lector teologiae generalis,“ jichž bylo v celé provincii jen několik. Jako takový kontroloval bezchybnost děl františkánských autorů určených k tisku, konkrétně knihu Severina Vrbčanského „Nucleus minoriticus“. Díky jeho přehledu v literatuře mu ostatní spolubratři svěřili funkci knihovníka kláštera v Plzni. Za pomoci vzdělanějších řeholníků z kláštera, zejména německých kazatelů, plzeňskou františkánskou knihovnu v letech 1746-1747 nově utřídil a svazky uložil do zrekonstruovaného mobiliáře.[3] Nejpozději po kapitule v září 1750 bratr Liberát zanechal učitelské činnosti (dále titulován jako „lector emeritus“) a jako dostatečně zkušený řeholník byl tehdy jmenován provinčním sekretářem a o šest let později provinčním definitorem.[4]

Do plzeňského kláštera se Liberát Kech vrací z rozhodnutí řádových představených v roce 1755. Od následujícího roku řídil místní konvent jako kvardián, až do roku 1758, kdy rodnou Plzeň opět opouští.[5] Na řádové kapitule byl v roce 1762 zvolen provinciálem (provinčním ministrem) českých františkánů, jímž byl jedno volební období do roku 1765. Jako provinciál sídlil zřejmě v opavském františkánském konventu u Svaté Barbory, kde mimo jiné v červenci 1765 udělil svolení k vytištění knihy „Fragmentum Juris Canonici“ od Alberta Langnera.[6] Nezapomínal však tehdy ani na plzeňský konvent. Jako provinciál nechal v roce 1764 zaplatit úpravy vybavení plzeňského františkánského kostela, včetně nové krypty pod chrámem. O dva roky později zařídil opravu chóru a zajistil a zaplatil opravu poškozených svazků v plzeňské knihovně, jejich jednotné označení bílou barvou na hřbetě i sepsání do nového katalogu.[7] Po skončení funkce provinciála Liberát Kech zůstává doživotním (habituálním) členem vedení české františkánské provincie jako definitor a kustod. Závěr života strávil zřejmě v rodné Plzni, kde 6. listopadu 1774 umírá jako jubilant (51 let) od řádových slibů a kde byl také pohřben.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. 
  2. GŁOMBOWSKI, Karoł. Biblioteka Franciszaknów w Nysie w świetle inventarza z roku 1678. In: Z dziejów książki na Śląsku. [s.l.]: [s.n.], 1953. S. 77-145, zde s. 87. Podle klášterní kroniky.
  3. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007, s. 455-457 (kapitola: Plzeň, klášter Menších bratří/minoritů a posléze františkánů). Rigorózní práce Ostravské univerzity. Česká františkánská knižní kultura.
  4. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 175-177 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  5. Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 564, 711 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  6. Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik (katalog).
  7. Liber Memorabilium conventus Plsnensis (cit.), s. 56, 110 a násl. Katalog dochován v Západočeském muzeu v Plzni, signatura 511 a 10. Viz LINDA, Jaromír. Soupis rukopisů Západočeského muzea v Plzni. Plzeň: Západočeské muzeum, 2004. ISBN 80-7247-014-0. Č. 88.