Přeskočit na obsah

Lev (Cerpickij)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Vysokopřeosvícenost
Lev
Metropolita novgorodský a starorusský
Metropolita Lev
Metropolita Lev
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeVeliký Novgorod
Jmenování20. července 1990
PředchůdceSergij (Golubcov)
Zasvěcený život
Sliby28. března 1971
Svěcení
Jáhenské svěcení7. dubna 1971
světitel Nikodim (Rotov)
Kněžské svěcení20. dubna 1971
světitel Nikodim (Rotov)
Biskupské svěcení1. listopadu 1987
světitel Alexij (Rüdiger)
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup taškentský a středoasijský (1987–1990)
  • Biskup novgorodský a starorusský (1990–1995)
  • Arcibiskup novgorodský a starorusský (1995–2012)
  • Dočasný správce petrozavodské eparchie (2015–2015)
Osobní údaje
Rodné jménoNikolaj Lvovič Cerpickij
(Никола́й Льво́вич Церпи́цкий)
ZeměRuskoRusko Rusko
Datum narození13. dubna 1946 (78 let)
Místo narozeníZalužža, Běloruská sovětská socialistická republika
Národnostběloruská
Alma materPetrohradská duchovní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev (světským jménem: Nikolaj Lvovič Cerpickij; * 13. dubna 1946, Zalužža) je běloruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita novgorodský a starorusský.

Narodil se 13. dubna 1946 ve vesnici Zalužža Minské oblasti v rodině kněze.[1]

Po dokončení střední školy sloužil v letech 1966–1969 v řadách Sovětské armády.[1]

Roku 1969 nastoupil na Leningradský duchovní seminář a poté na Leningradskou duchovní akademii.[1]

Dne 28. března 1971 jej metropolita leningradský a novgorodský Nikodim (Rotov) postřihnul na monacha se jménem Lev na počest svatého Lva I. Velikého. Dne 7. dubna stejného roku byl rukopoložen na hierodiakona a 20. dubna na jeromonacha.[1]

Od roku 1972 sloužil jako osobní sekretář metropolity Nikodima (Rotova).[1]

Roku 1975 dokončil studium na akademii a pokračoval ve studiu na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě.[1]

Dne 8. srpna 1978 byl povýšen na archimandritu. Dne 14. října se stal představeným chrámu Povýšení svatého Kříže v Petrozavodsku a blagočinným chrámů oloněcké eparchie.[1]

V říjnu 1980 byl jmenován představeným chrámu Vzkříšení Krista v Rabatu (Maroko).[1]

Od roku 1982 sloužil v Moskvě a v Oddělení vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu.[1]

Dne 13. října 1983 byl ustanoven představeným chrámu Proměnění Páně ve Vyborgu.[1]

Dne 10. září 1987 jej Svatý synod zvolil biskupem taškentským a středoasijským. Dne 1. listopadu 1987 proběhla v chrámu Svaté Trojice Trojicko-sergijevské lávry jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli metropolita leningradský a novgorodský Alexij (Rüdiger), metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita novosibirský a barnaulský Gedeon (Dokukin), arcibiskup smolenský a vjazemský Kirill (Gunďajev), biskup bruselský a belgický Simon (Išunin) a biskup tichvinský Prokl (Chazov).[1]

Dne 20. července 1990 byl ustanoven biskupem novgorodským a starorusským.[1]

Dne 25. února 1995 byl povýšen na arcibiskupa.[1]

Dne 28. prosince 2011 byl jmenován hlavou novgorodské metropole a současně byl potvrzen ve funkci představeného monastýru svatého Jiří ve Velikém Novgorodu a Valdajského Iverského monastýru.[2]

Dne 8. ledna 2012 byl patriarchou moskevským Kirillem povýšen na metropolitu.[3]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]