Let Japan Airlines 123
| Let Japan Airlines 123 | |
|---|---|
 JA8119 v roce 1984 | |
| Nehoda | |
| Datum | 12. srpna 1985 |
| Charakteristika | Strukturální selhání během letu vedoucí k rychlé dekompresi, zničení řídicích systémů a ztrátě řízení |
| Místo | Hora Takamagahara, prefektura Gunma, Japonsko |
| Počátek letu | Letiště Haneda |
| Cíl letu | Letiště Ósaka |
| Letoun | |
| Model | Boeing 747SR-46 |
| Dopravce | Japan Airlines |
| Registrace | JA8119 |
| Následky | |
| Cestující | 509 |
| Posádka | 15 |
| Zraněných | 4 |
| Mrtvých | 520 |
Let Japan Airlines 123 byl pravidelným vnitrostátním leteckým spojem mezi Tokiem a Ósakou. 12. srpna 1985 stroj Boeing 747SR (reg. JA8119), který jej obsluhoval, vyslal nouzový signál a půl hodiny poté po neřízeném letu narazil do hory Takamagahara. Zahynulo 520 z 524 osob na palubě, což z havárie činí nejsmrtonosnější nehodu jediného letadla v historii. Havárii zavinilo hrubé selhání údržby.
Příčiny a průběh nehody[editovat | editovat zdroj]
Vyšetřování odhalilo jako příčinu katastrofy selhání tlakové přepážky v ocasu letounu, které bylo zapříčiněno vadnou opravou provedenou před sedmi lety. V jejím důsledku byl jeden z panelů přepážky držen jen jednou řadou nýtů namísto dvěma, a bylo jen otázkou času, než se přepážka roztrhne.
Když se tak stalo, explozívní dekomprese utrhla velkou část ocasu, v důsledku čehož ztratil letoun stabilitu. Zároveň bylo přerušeno vedení všech hydraulických systémů, které v důsledku toho ztratily hydraulickou kapalinu a staly se nefunkčními. Letoun se tak stal prakticky neřiditelným a začal se neovladatelně zmítat.
Posádka, která mohla korigovat chování letounu pouze změnami tahu motorů a několika málo dalšími triky, dělala v následujících chvílích všechno možné i nemožné, aby letoun zachránila, ale situace se nedala zvládnout. 32 minut, po které dokázali piloti udržet zmítající se letoun ve vzduchu, představuje mimořádný výkon, který nedokázala zopakovat žádná z posádek, které se z pověření vyšetřovatelů pokoušely řešit vzniklou situaci na simulátoru.
Oběti[editovat | editovat zdroj]
Náraz přežil větší počet lidí, ale jelikož záchranáři dorazili až po dvanácti hodinách, dožili se jejich příchodu jen čtyři cestující. S 520 mrtvými je tato havárie nejsmrtonosnější havárií zahrnující jediný stroj v celé historii letectví a druhou nejsmrtonosnější vůbec – hned po srážce dvou boeingů na Tenerife (nezapočítáme-li lety American Airlines 11 a United Airlines 175 se všemi následky).
Média[editovat | editovat zdroj]
Havárie se stala námětem pro díly dokumentárních seriálů Letecké katastrofy a Vteřiny před katastrofou.
