Lesní právo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lesní právo je součástí práva životního prostředí.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Hlavním pramenem práva je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „lesní zákon“). Jako další prameny lze uvést vyhlášky, které blíže upravují problematiku upravenou v lesním zákoně. Jak sám lesní zákon uvádí, vznikl za účelem, aby stanovil předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního hospodářství, které tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodářství v něm.

Kategorizace lesů[editovat | editovat zdroj]

Lesy mají různé funkce. Základní rozdělení funkcí lesa (neboli přínosů podmíněných funkcí lesa) je na produkční a mimoprodukční. Vzhledem k tomu je nutností, aby zákon rozdělil lesy do několika kategorií. Patří mezi ně:

  • lesy ochranné (§ 7 odst. 1 lesního zákona): Mezi tuto kategorii lesů jsou zařazeny:
    • lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích
    • vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech
    • lesy v klečovém lesním vegetačním stupni
  • lesy zvláštního určení (§ 8 lesního zákona): Pod tuto kategorii spadají lesy, které nejsou zařazeny pod lesy ochranné a zároveň se nacházejí v určitém typu přírody, a to např. v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně a další. Spadají sem dále lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jedná se např. o lázeňské lesy, lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a další.
  • lesy hospodářské (§ 9 lesního zákona): Jedná se o lesy, které nespadají ani pod jednu z předešlých kategorií
  • lesy pod vlivem imisí (§ 10 lesního zákona)
  • zvláštní druh lesů: Tyto lesy se zařazují do čtyř pásem ohrožení, pod tento typ mohou spadat všechny předchozí typy lesa.

Avšak v rámci kategorizace se spekuluje, že by vzhledem k vývoji v lesnictví a ve společnosti, měly být tyto kategorie dále rozčleněny na další subkategorie.

Povinnosti ve vztahu k lesu[editovat | editovat zdroj]

Zákon dále vymezuje základní povinnosti „každého“ a vlastníků lesa. Zákon stanovuje pro každého povinnost počínat si tak, aby nepoškozoval les a nedocházelo ani k jeho ohrožení. Pro vlastníka pak stanovuje několik povinností. Nesmí svým jednáním poškozovat lesy sousedící a zároveň musí jednat tak, aby byl chráněn genofond lesních dřevin. V případě, že jsou omezena práva vlastníka a vznikají mu další povinnosti, má nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese. Zároveň je zakázáno bez povolení komukoliv využít lesní pozemky k jiným účelům, než jsou funkce lesa.

Zákon dále upravuje evidenci a dělení pozemků sloužících k funkci lesa. Zákonem je orgánům státní správy umožněno využívat pro zajištění přehledu o pozemcích, které jsou určeny k plnění funkcí lesa, využívat bezplatně údaje z katastru nemovitostí. Dále stanovuje podmínku vlastníkům lesa a dalších pozemků informovat orgán státní správy o vzniku nájmu, podnájmu či výpůjčky, a to do 30 dní od uzavření smlouvy. Dále je omezeno právo na rozdělování pozemků. V případě, že by některá z výměr měla klesnout pod 1 ha, je potřeba získat povolení od orgánu státní správy lesů. Přičemž tento souhlas tento orgán nevydá v případě, že by daným dělením vznikly pozemky, které by měli nevhodný tvar či velikost, která neumožňuje řádné hospodaření v lese.

Lesní zákon dále upravuje postup v případě odnětí pozemků z funkcí lesa.

Literatura[editovat | editovat zdroj]