Lavaš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lavaš na trhu v Jerevanu

Lavaš, arménsky լավաշ, někdy též arménský lavaš, je nekynutý chléb. Jde o tradiční pokrm arménské kuchyně, základ mnoha jídel. Je populární i ve východním Středomoří, v Íránu a na Kavkaze.[1]

V Arménii již mnoho století po podzimní sklizni obilí pečou lavaš na stěnách rozpálené hliněné pece, která se nazývá tonnir (či též tona, tundir, tannur), a která je zapuštěna do země. Placky upečené ve velkém množství pak udržují v suchu a před konzumací zvlhčí vodou.

Lavaš se vyrábí z pšeničné mouky a vody, někdy se přidává sůl či olej. Je podobný indickému chlebu čapátí, lavaš je však větší a tenčí. Lavaš díky své pružnosti umožňuje zabalit maso, máslo, brambory, vejce, strouhaný sýr s čerstvou zeleninou, nebo i sladké potraviny.

Komise UNESCO roku 2014 zapsala lavaš na seznam mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.[2] Nominován byl arménskými etnografy, podle nichž je bytostně spjatý s arménskou kulturou a historií. To však vyvolalo protesty (zejména v Ázerbájdžánu), které zpochybnily „autorská práva“ Arménie na tento typ chleba (podobné spory vznikly v minulosti například u dolmy (závitků v listech hlávkového zelí nebo vinné révy).[3]

Odkazy

Reference