Lacembok (okres Plzeň-jih)
| Lacembok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | 15. století |
| Poloha | |
| Adresa | 2 km jižně od vesnice, Horní Kamenice,  Česko |
| Souřadnice | 49°33′5,64″ s. š., 13°6′2,79″ v. d. |
  Lacembok | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41904/4-2225 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lacembok (též Hrádek) je zaniklý hrad v katastrálním území obce Horní Kamenice v okrese Plzeň-jih. Nachází se na nevýrazné skalce na pravé straně údolí Srbického potoka nad rybníky Vížka I a Vížka II v nadmořské výšce asi 410 m. Lámáním kamene poškozené zbytky jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle archeologických nálezů hrad existoval již ve druhé polovině 13. století, ale kamennou podobu získal až v polovině 14. století. První písemná zmínka však pochází až z roku 1373, kdy se po hradu psal Bohuchval z Hrádku. K hradu tehdy patřily vesnice Krchleby, Čermná, Poděvousy, Puclice, Křenovy a Kamenice. Až do 15. století hrad patřil Bohuchvalovým potomkům, kteří po zániku hradu sídlili na tvrzích ve Lštění a v Horní Kamenici. Z roku 1521 pochází první přímá zpráva o tehdy již zaniklém hradu zvaném Lanzenbach.[2]
Hrad zanikl požárem v průběhu první poloviny 15. století. Mohlo se to stát v letech 1422 nebo 1431 během obléhání Horšovského Týna husity. Ve stejné době podobným způsobem zanikl nedaleký hrad Osvračín.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj].png)
Staveniště hradu obklopovaly ze tří stran příkopy. Západní stranu, kde příkop chybí, chránilo strmé údolní úbočí. Jestli rybníky na této straně vznikly současně s hradem a tvořily součást jeho obranného systému, není jisté.[2] Předhradí bez dochovaných stop zástavby bylo na jižní straně. Chránila ho obvodová hradba, která se dochovala v podobě valovitého tělesa podél příkopu.[4] Na severu stálo hradní jádro chráněné parkánovou hradbou. V západní části parkánu byla cisterna na vodu s neobvyklým vypouštěcím zařízením.[2] Ve vlastním jádře proběhl v letech 1999–2000 archeologický výzkum. Podle jeho výsledků je současná terénní podoba hradu silně ovlivněna těžbou kamene. Přesto byla doložena obytná věž (donjon) s dva metry silnými zdmi a obdélným půdorysem o rozměrech 10,5 × 15,5 metru. K jejímu jihozápadnímu nároží byla přistavěna věžice, která zřejmě chránila vstupní branku do jádra. Ve vyšších úrovních věžice mohlo být schodiště, které spojovalo patra věže. Na západní straně jádra stála druhá budova vytápěná kachlovými kamny. Tři stěny budovy tvořila obvodová hradba jádra a čtvrtá strana byla pravděpodobně roubená. Do této budovy ústil dřevěný vodovod z cisterny. Výzkum také zamítl hypotézu o přístupové cestě z východní strany.[3]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Zbytky hradu jsou volně přístupné. V jejich těsné blízkosti vede žlutě značená turistická trasa z Krchleb k rozcestí Holubí hlava – hájovna.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-28]. Identifikátor záznamu 154036 : Hrad Lacembok, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrádek Lacembok a tvrz Hlohová. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 30 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 15). S. 3–15.
- ↑ a b PROCHÁZKA, Zdeněk. Výsledky archeologického výzkumu jádra hradu Lacembok u Krchleb. Hláska. 2002, roč. XIII, čís. 4, s. 56–58. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Lacembok, s. 317–318.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-11-28]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lacembok na Wikimedia Commons - Lacembok na webu Hrady.cz
