Léon Serpollet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Léon Serpollet
Leon Serpollet.jpg
Narození 4. října 1858
Culoz
Úmrtí 1. února 1907 (ve věku 48 let)
Paříž
Ocenění rytíř Čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Léon Serpollet (25. listopadu 1858, Culoz11. února 1907, Paříž) byl francouzský podnikatel, konstruktér a průkopník automobilismu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny truhláře z departementu Ain. První parní tricykl postavil v roce 1875. Se starším bratrem Henrim (1848–1915) se od roku 1878 zabývali vývojem prvního trubkového parního generátoru, jehož princip objevil Henri náhodou. O patent požádali 25. října 1879, ale zapsán byl až v roce 1881.[1] V tomto roce vyrobil Léon svou druhou tříkolku s jednoválcovým motorem syceným parou z tohoto generátoru.

Léon našel v osobě průmyslníka Larsonneau silného a nadšeného partnera, s jehož pomocí Léon a jeho bratr Henri (18481915) založili v Paříži roce 1886 společnost Société des Moteurs Serpollet frères et Cie. Zde byly parní tříkolky poprvé průmyslově vyráběny. Mimo parních tříkolek vyráběl a prodával Serpollet také parní motory pro kolejová vozidla a hnací stroje. V roce 1889 zakoupil Armand Peugeot několik Serpolletových motorů pro své první vozy, avšak později se už věnoval vozům s benzínovými motory. První parní tříkolka vzešla z jejich spolupráce v roce 1889, představena byla na Světové výstavě v Paříži. Celkem vznikly čtyři tříkolky Serpollet-Peugeot.

Serpollet se v roce 1900 v důsledku nedostatku financí na další provoz spojil se zámožným američanem Frankem Gardnerem a vznikla tak firma Gardner-Serpollet. Vozy používaly generátor vytápěný petrolejovými hořáky, poskytující páru pro čtyřválcový uzavřený motor, podobný současným zážehovým motorům. Léon Serpolet také jako první řidič s neelektricky poháněným vozidlem překonal rychlostní rekord C. Jenatzyho z roku 1899. Se svým parní vozem Oeuf de Pacques (velikonoční vajíčko) dosáhl 13. dubna 1902 v Nice rychlosti 120,77 km/h.[2] Jeho jezdec Le Blon s tímto speciálem dokonce v srpnu toho roku dosáhl rychlosti 132 km/h.[3]

Parní automobily vyráběla firma Gardner-Serpollet až do Serpolletovy smrti v roce 1907. Od roku 1904 byl posledním typem model 15 HP.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Léon Serpollet byl krátce před smrtí vyznamenán hodností „Rytíř Řádu čestné legie“.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b gazoline.com: Serpollet, à tout vapeur
  2. http://auta5p.eu/zhistorie/rekordy/rekordy_1.htm Archivováno 17. 10. 2007 na Wayback Machine www.auta5p.eu
  3. http://www.vtmscience.cz/Modules/_Common/Print.aspx?Id=159&sid=5 www.vtmscience.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (německy) Harald Linz, Halwart Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie. United Soft Media Verlag, München 2008, ISBN 978-3-8032-9876-8.
  • (německy) Richard v. Frankenberg, Marco Matteucci: Geschichte des Automobils. Sigloch Service Edition, STIG Torino 1973.
  • (německy) Hans-Otto Neubauer (Hrsg.): Chronik des Automobils. Chronik Verlag im Bertelsmann Lexikon Verlag, Gütersloh/ München 1994, ISBN 3-570-14338-4.
  • (anglicky) G. N. Georgano (Hrsg.): Complete Encyclopedia of Motorcars, 1885 to the Present. 2. Auflage. Dutton Press, New York 1973, ISBN 0-525-08351-0.
  • (německy) Halwart Schrader (Hrsg.): Motor Men: Menschen, Mythen und Motoren der Automobilgeschichte. 1. Auflage. Motorbuch Verlag, Stuttgart 2011, ISBN 978-3-613-03202-6.
  • (anglicky) Richard J. Evans: Steam Cars (Shire Album). Shire Publications, 1985, ISBN 0-85263-774-8.
  • (anglicky) Anthony Bird, Edward Douglas-Scott Montagu of Beaulieu: Steam Cars, 1770–1970. Littlehampton Book Services, 1971, ISBN 0-304-93707-X.
  • (anglicky) Floyd Clymer, Harry W. Gahagan: Floyd Clymer's Steam Car Scrapbook. LLC, 2012, ISBN 978-1-258-42699-6.
  • (anglicky) Anthony Bird: De Dion Bouton - First automobile Giant.; (Ballantine's Illustrated History of the Car marque book No 6). Ballantine Books, New York 1971, ISBN 0-345-02322-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]