Kåre Willoch
Kåre Willoch | |
---|---|
Kåre Willoch (23. února 1983) | |
Předseda vlády Norska | |
Ve funkci: 14. října 1981 – 9. května 1986 | |
Panovník | Olaf V. |
Předchůdkyně | Gro Harlem Brundtlandová |
Nástupkyně | Gro Harlem Brundtlandová |
Ministr obchodu | |
Ve funkci: 12. října 1965 – 5. června 1970 | |
Předseda vlády | Per Borten |
Předchůdce | Trygve Lie |
Nástupce | Otto Grieg Tidemand |
Ve funkci: 28. srpna 1963 – 25. září 1963 | |
Předseda vlády | John Lyng |
Předchůdce | Oscar Christian Gundersen |
Nástupce | Erik Himle |
Poslanec parlamentu Norska | |
Ve funkci: 1. ledna 1958 – 30. září 1989 | |
Volební obvod | Oslo |
Stranická příslušnost | |
Členství | Høyre |
Rodné jméno | Kåre Isaachsen Willoch |
Narození | 3. října 1928 Oslo |
Úmrtí | 6. prosince 2021 (ve věku 93 let) Ullern |
Choť | Anne Marie Jørgensen (1954 -) |
Děti | 3 |
Příbuzní | Erik Willoch a Jan Willoch (sourozenci) Josef Hilmar Jørgensen |
Alma mater | Kristelig Gymnasium (1942–1944) Ullern videregående skole (do 1947) Univerzita v Oslu (1948–1953) |
Profese | politik |
Ocenění | komandér s hvězdou Řádu svatého Olafa (1996) Fritt-Ord-Preis (1997) Willy Brandt Prize (2005) Bypatrioten (2006) honorary state-subsidised funeral |
Podpis | |
Commons | Kåre Willoch |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kåre Isaachsen Willoch (3. října 1928, Oslo, Norsko – 6. prosince 2021, Oslo[1][2]) byl norský politik a ekonom, představitel norské pravicové konzervativní strany, jejímž předsedou byl v letech 1970–1974.
Byl premiérem Norska v letech 1981–1986. Byl též ministrem obchodu, krátce roku 1963 (ve vládě Johna Lynga) a v letech 1965–1970 v pravo-středové vládě Pera Bortena.
Byl prvním konzervativním premiérem Norska od roku 1945 (s výjimkou krátké epizody konzervativce Johna Lynga v roce 1963). Jako první poválečný premiér hluboce zpochybnil norský koncept sociálního státu vypracovaný norskými sociálními demokraty a částečně některými středovými politickými silami v Norsku. I ve vlastní straně byl zřejmě nejdůslednějším propagátorem idejí volného trhu, deregulace a privatizace. Tyto principy jako premiér vnesl zejména do mediální sféry a na finanční trhy. Velký důraz kradl rovněž na to, že norská ekonomika nesmí stát jen na ropném průmyslu. Kritiku si vysloužil například za nepřímou podporu Arne Treholta, který byl odhalen jako sovětský a irácký špion. Obviněn byl rovněž z antisemitismu, když po zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem prohlásil „nevypadá moc nadějně, že si za šéfa administrativy vybral Žida“ (míněn byl starosta Chicaga Rahm Emanuel). Často též kritizoval stát Izrael. Willoch byl považován za výborného rétora. V Norsku jsou proslulé zejména jeho debaty se sociálnědemokratickou předsedkyní a premiérkou Gro Harlem Brundtlandovou. Vydal i několik knih.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Minner og meninger (1988)
- Statsminister (1990)
- Tanker i tiden (1999)
- Myter og virkelighet (2002)
- Utfordringer (2004)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OLSSON, Svein Vestrum. Kåre Willoch er død [online]. 6 December 2021 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ Norwegens Ex-Ministerpräsident Willoch ist tot [online]. 2021-12-06 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Clemet, Kristin; Stanghelle, Harald, eds. (2008). Kåre Willoch 80 år: Et debattskrift. Kagge Forlag. ISBN 978-82-489-0793-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kåre Willoch na Wikimedia Commons
- Osoba Kåre Willoch ve Wikicitátech
- Profil na stránkách norského parlamentu
- Heslo ve Store Norske Leksikon
- Profil na stránkách norské vlády