Kuruci

Kuruci (maďarsky kurucok) byli v letech 1514–1711 protihabsburští povstalci v Uhersku. Termín byl intenzivně používán hlavně koncem 17. století, ale např. František II. Rákóczi tento termín pro označení vlastních vojsk nepoužíval. Protivníky kuruců byla vojska habsburské monarchie, zvaní též labanci.

Původ termínu

Původ slova kuruc není dodnes uspokojivě vysvětlen. Podle Mateje Bela bylo slovo kuruc odvozeno z maďarského označení křižáků, resp. latinského crutianus, některé názory poukazují na možný původ z německého slova Kruztürken (doslova křesťanští Turci, ale i poturčení křesťané; Turci označovali tímto termínem uherské utečence zpod habsburské nadvlády). První kuruci byli původně příslušníci armády Jiřího Dóžy, kteří měli zasáhnout v rámci křižáckých vojsk proti Osmanské říši.

Pozdější použití

V první polovině 18. století byl tento termín obecně používaný k označení vojáků uherské kavalérie (husaři), kteří sloužili v habsburské armádě, a to zejména v době války o rakouské dědictví (1740–1748), protože mnoho bývalých kuruců z Rákócziho povstání vstoupilo do habsburské armády po roce 1711.

Prusové byli také nazýváni kurucové, a to v maďarské literatuře. Důvodem tohoto podivného použití bylo, že pro všechny nepřátele Habsburků bylo používáno synonymum kuruc.

Na konci 18. století slovo vyšlo z užívání v běžném jazyce a stalo se výlučně historickým termínem pro rebely Rákócziho a Thökölyho. V současné maďarštině je termín kuruc někdy používán k označení maďarských radikálních nacionalistů. „Kuruc“ je také jméno krajně pravicové nacionalistické maďarské webové stránky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kuruci na slovenské Wikipedii a Kuruci na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuruci na Wikimedia Commons