Kurilská přírodní rezervace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Kurilská přírodní rezervace
Курильский заповедник
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Jezero Kipjaščeje (Кипящее) v kaldeře vulkánu Golovnina
Jezero Kipjaščeje (Кипящее) v kaldeře vulkánu Golovnina
Základní informace
Vyhlášení 10. února 1984
Rozloha 653,65 km²
Správa Federální služba pro dohled nad přírodními zdroji
Poloha
Stát RuskoRusko Rusko
Oblast Sachalinská
Souřadnice
Kurilská přírodní rezervace
Kurilská přírodní rezervace
Další informace
Web kurilskiy.ru
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurilská přírodní rezervace (rusky Курильский заповедник)[1] je přírodní rezervace, která je vyhlášena na severním a jižním konci ostrova Kunašir, největším a nejjižnějším z Kurilských ostrovů. Zahrnuje rovněž dvě skupiny ostrůvků na jihovýchodě.

Oblast je jedním z největších zimovišť mořského ptactva. Nalézá se v tektonicky nestabilní oblasti a je jednou ze dvou ruských přírodních rezervací, které chrání území aktivních sopek (druhou je Kronocká přírodní rezervace). Administrativně je součástí Južnokurilského rajónu Sachalinské oblasti. Založena byla v roce 1984, má rozlohu 65 364 ha.[2][3]

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Kurilská rezervace sestává ze tří oddělených území:

  • Severní Kunašir (49 899 ha). Pokrývá severní část ostrova. Je zde stratovulkán Ruruj (Руруй) o výšce 1 485 m. Na jihovýchodě oblast klesá od vrcholu další činné sopky Ťaťa (1 819 m) k pobřežním terasám.
  • Jižní Kunašir (15 366 ha) Od severní části se odlišuje plošším reliéfem s nižšími výškovými rozdíly, ve střední části je kaldera sopky Golovnina (541 m) na jejímž dně jsou dvě jezera s vroucí silně mineralizovanou vodou.
  • Malé kurilské pásmo (100 ha) Drobné ostrovy Oskolki (Оско́лки) a ostrovy Ďjomina (Дёмина)
Červeně vyznačená Kurilská rezervace pokrývá jižní a severní část Kunaširu a dvě skupiny ostrůvků Malého kurilského pásma
Stratovulkán Ruruj, pohled z Južno-Kurilsku

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Na Kurilách vládne subpolární podnebí bez suchých období (Dfc podle Köppenovy klasifikace podnebí).

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Přibližně 70% rezervace je zalesněno, většinou jehličnatými stromy. Běžný je smrk ajanský (Picea jezoensis), smrk Glehnův (Picea glehnii) a jedle sachalinská (Abies sachalinensis). Podrost je hustý, na mořském pobřeží jsou houštiny růže svraskalé (Rosa rugosa). Vyskytuje se zde 838 druhů cévnatých rostlin ze 414 rodů.[3]

Břehy obývá ohrožená vydra mořská. Charakteristickými savci obývajícími lesy jsou medvěd hnědý, liška, zajíc, veverka, sobol a lasice.

Bylo napočítáno 26 hnízdících párů ohroženého výra Blakistonova (Bubo blakistoni).[4]

Výr Blakistonův (ohrožený)
Hlavatka japonská (kriticky ohrožený druh)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurils Nature Reserve na anglické Wikipedii.

  1. Бобров, В. В. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-11-18]. Heslo КУРИ́ЛЬСКИЙ ЗАПОВЕ́ДНИК. Dostupné online. (rusky) 
  2. Kurils Zapovednik (Official Site) [online]. Ministry of Natural Resources and Environment (Russia) [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b Kurils Zapovednik [online]. Ministry of Natural Resources and Environment (Russia) [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Kuril Nature Reserve - Flora and Fauna [online]. Ministry of Natural Resources and Environment (Russia) [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]