Kunhuta z Kolovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kunhuta z Kolovrat
Kněžna abatyše
Miniatura Kunhuty v jejím breviáři
Miniatura Kunhuty v jejím breviáři
Korunovace1386
Narozenípřed 1350
Úmrtí1401
Praha
PohřbenaKlášter svatého Jiří
PředchůdceKateřina z Lipoltic
NásledníkAnna Bartovna
RodKolovratové
OtecJeško z Kolovrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zvěstování P. Marie v Breviáři Kunhuty z Kolovrat

Kunhuta z Kolovrat, zvaná Kunka, (latinsky Cunegundis dicta Kolowrattovna)[1] byla česká šlechtična z rodu Kolowratů, řeholnice řádu benediktinek a v letech 1386–1401 abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Do úřadu abatyše nastoupila roku 1386 po delší službě v řádu, v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Titul kněžny s knížecí korunou a berlou jí náležel po instalaci do úřadu. Kariéře řádové sestry byla nepochybně zaslíbena již od dětství. Mezi mniškami v konventu Svatojiřského kláštera se připomíná za vlády abatyše Alžběty a převorky Bohunky koncem roku 1367. Tehdy se v jedné listině uvádí mezi vybranými členkami konventu, nebyla tedy již novickou, ale plnoletou po složení věčných řeholních slibů. Z toho lze odvozovat, že se narodila před rokem 1350. Uvádí se zdrobnělinou svého jména Kunka a označením, že je dcerou Ješka z Kolowrat. V klášteře měla ještě svou příbuznou Anežku, dceru Alberta z Kolovrat.[2] Do funkce abatyše nastoupila během roku 1386 a vykonávala ji až do své smrti v roce 1401.

Breviář[editovat | editovat zdroj]

Do dějin české knižní a výtvarné kultury doby gotické se zapsala významnou objednávkou luxusního iluminovaného breviáře, v němž latinské liturgické texty doplňují celostranné malované a zlacené miniatury. Dala se v breviáři zpodobnit dvakrát. U celostranného výjevu Zvěstování Panny Marie klečí s rukama sepjatýma v gestu pokorné modlitby, oděná do černé kutny benediktinky, na druhé miniatuře do purpurového pláště abatyše. U nohou má rodový erb pánů z Kolovrat, jímž byla stříbrno-červená orlice v modrém poli. Breviář je významnou památkou knižní malby vrcholné gotiky, období krásného slohu druhé poloviny 80. let 14. století. Stylově předchází dvorské rukopisy krále Václava IV. (Bible Václava IV. ad.).

Rukopis se dochoval v Národní knihovně ČR v Praze a pro výstavní účely existuje jeho faksimile.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHUBERT 1901, s. 100
  2. SCHUBERT 1901, s.96

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anton SCHUBERTː Urkunden-Regesten aus den ehemaligen Archiven der von Kaiser Joseph II. aufgehobenen Klöster Böhmens. Innsbruck 1901, s. 96-100.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]