Kryštof Čabelický ze Soutic
Kryštof Čabelický ze Soutic | |
---|---|
Erb Čábelických ze Soutic | |
Narození | 1600 Habsburská monarchie |
Úmrtí | 2. dubna 1932 (ve věku 331–332 let) nebo 4. dubna 1932 (ve věku 331–332 let) České Budějovice Habsburská monarchie |
Příbuzní | Václav Čabelický ze Soutic, Šebestián Čabelický ze Soutic (bratři) Karel Václav Čabelický ze Soutic (synovec) |
Vojenská kariéra | |
Doba služby | ?–1632 |
Složka | Švédská armáda |
Války | Třicetiletá válka |
Bitvy |
Kryštof Čabelický ze Soutic a na Žimuticích (okolo 1600 asi Žimutice – 2. dubna nebo 4. května 1632 České Budějovice) byl český šlechtic z jihočeského rodu Čabelických ze Soutic a důstojník švédské armády působící v období třicetileté války. Za své angažmá proti císaři byl zajat a veřejně popraven v Českých Budějovicích.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Byl synem rytíře Karla staršího Čabelického ze Soutic a jeho manželky, narodil se zřejmě na rodovém sídle, zámku v jihočeských Žimuticích. Jeho bratry byli mj. Václav, Šebestián[1] a Vratislav Čábeličtí. Karel starší se zapojil do stavovského povstání proti císaři Ferdinandu II., za což byl odsouzen ke ztrátě téměř veškerého majetku, včetně Žimutic.
Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]
Kryštof zůstal věrný ideálům stavovského povstání, po jehož porážce se rozhodl k emigraci do zahraničí. Zde posléze vstoupil do řad švédské armády a bojoval proti katolickým silám v rámci probíhající třicetileté války. Naproti tomu bratři Václav a Vratislav věrně sloužili císařské moci, za což byli císařem povýšeni do panského stavu s titulem svobodný pán.
Po vpádu Švédů a Sasů do Čech roku 1631 stal spolu s Davidem Chlumčanským z Přestavlk[2] jedním ze dvou velitelů českých dobrovolnických oddílů ve švédské armádě, která se saskými vojsky obsadila české země.[3]
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Po vytlačení protestantských vojsk byl 15. dubna 1632[4] s oddílem ozbrojených sedláků zajat u Mníšku pod Brdy. Následně byl uvězněn v Českých Budejovicích, zde souzen a poté 4. května na hlavním městském náměstí, nedaleko Samsonovy kašny,[5] sťat za organizaci selského povstání proti císaři.[6] Jiné zdroje uvádí datum popravy na 2. dubna.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Bratr Václav se účastnil obrany Prahy před švédskými vojsky generála Arvida Wittenberga, která již vyplenila Hradčany a Malou Stranu.[7] V závěru obléhání byl postřelen a na následky zranění pak 31. října nebo 1. listopadu 1648 v Praze zemřel. Stal se tak jednou z obětí třicetileté války, který zahynul již po jejím oficiálním skončení.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Obležení Prahy 1648 (4) - Bitva. Valka.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ KÝR, Karel. Saský vpád do Čech (1631 – 1632). [s.l.]: E-knihy jedou 124 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87856-80-2. Google-Books-ID: HugFAwAAQBAJ.
- ↑ ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. [s.l.]: Kober 704 s. Dostupné online. Google-Books-ID: yyk7AQAAMAAJ.
- ↑ Příspěvek k dějinám židů v Bechyni – OsvetariJihu.cz [online]. [cit. 2022-09-09]. Dostupné online.
- ↑ LEWEST.CZ, (c) 2022. 7 míst budějckého pitavalu. www.budlive.cz [online]. [cit. 2022-09-09]. Dostupné online.
- ↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. KRONIKA ČESKOBUDĚJOVICKÉHO MĚŠŤANA ADRIANA ADALBERTA BATTISTY (1463-1656). [s.l.]: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011. Dostupné online. Bakalářská práce.
- ↑ LÍVA, V.: Bouře nad Prahou aneb Švédové před Prahou a v Praze v r. 1648. 1948. 99 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. s. 58-59. Dostupné online
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl třetí. Praha, 1884. s. 197. Dostupné online
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Pavel Körber. s. 1015. Dostupné online
- VÁVRA, Josef. Historické paměti bývalého panství mníšeckého a kláštera sv. Maří Magdaleny Na Skalce s dvěma rodokmeny. Praha: V. Kotrba, 1899. s. 31. Dostupné online