Kryštof Karel Voračický z Paběnic
| Kryštof Karel Voračický z Paběnic | |
|---|---|
| Narození | 1650 |
| Úmrtí | 25. března 1712 (ve věku 61–62 let) |
| Povolání | komorník a zemský hejtman |
| Choť | Anna Markéta Kostomlatská z Vřesovic |
| Děti | Karel Josef Voračický z Paběnic Kryštof Norbert Voračický z Paběnic |
| Rodiče | Jan Ilburk Voračický z Paběnic a Lidmila Veronika Leskovcová z Leskovce |
| Rod | Voračičtí z Paběnic |
| Příbuzní | Lipolt Vilém Voračický z Paběnic a Augustin Norbert Voračický z Paběnic (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kryštof Karel svobodný pán Voračický z Paběnic (německy Christoph Karl Woracziczky von Babienitz) (1650 – 25. března 1712) byl český šlechtic z rodu Voračických z Paběnic.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako druhorozený syn Jana Ilburka Voračického. V roce 1670 složil přísahu věrnosti a byl jmenován královským komorníkem. Jako uznání starobylosti rodu i za vlastní služby byl 22. května 1684 povýšen císařským diplomem na svobodného pána. V letech 1686–1697 a 1704–1705 byl hejtmanem Bechyňského kraje a v letech 1701–1702 krátce také hejtmanem Kouřimského kraje.
Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství s Evou Malovcovou, ovdovělou Špulířovou z Jiter (†1679), vyženil Jemniště, které však Eva prodala ještě před svou smrtí. Z druhého manželství s Annou Markétou Kostomlatskou z Vřesovic († 1699) měl syny Karla Josefa, Kryštofa Norberta a dcery Antonii a Annu.
Při dělení rodového dědictví převzal po roce 1680 po dohodě s bratrem Augustinem Norbertem panství Božejov, kde se trvale usadil a v roce 1710 nechal postavit zámek.[1] Po své druhé manželce zdědil v roce 1699 panství Chvatěruby poblíž Prahy a toto sídlo si oblíbil. Počátkem 18. století přistoupil k radikální přestavbě chvatěrubského zámku, která pokračovala ještě za jeho syna Karla Josefa. Kvůli vysokým finančním nákladům a ničivé vichřici v roce 1752 však chvatěrubský zámek zůstal dodnes z velké části dochován jen jako nedostavěné torzo.[2] Kromě toho koupil v roce 1701 od manželky svého synovce Leopolda panství Smilkov na Sedlčansku[3], k němuž v roce 1704 připojil nedaleké Chotětice.[4] Tento majetek prodal jeho mladší syn Kryštof Norbert v roce 1721.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 207 ISBN 80-85983-13-3
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 173
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 309
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 112
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, díl 26.; Praha, 1907; s. 962–965 (heslo Voračický) dostupné online
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BLKÖ:Woracziczky, Christoph Karl Freiherr – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (německy)
